„Floating“ je metoda úplného uvolnění svalů ponořením těla do teplého stavu beztíže – jeden z nejznámějších způsobů, jak zmírnit stres. Šli jsme do skutečného studia Float, abychom zjistili, zda je to pravda.
Float – přeloženo z angličtiny buď „vznášet se“ nebo „vznášet se“. Ve skutečnosti je to pravda. Podstatou procedury pro tělo je, že se ponoří do velmi, velmi slané vody a gravitační síla na chvíli ustoupí. Říká se, že miminko se tak cítí v matčině lůně, ale kdo a kdy to potvrdí? 🙂
Žádná gravitace – žádný tlak – dochází k bezpodmínečné relaxaci na svalové úrovni. Signál naprostého bezpečí okamžitě vstoupí do mozku. Mozek se zmatením vypne. Vy, lehce omráčeni, se vznášíte ve tmě – a zažíváte neznámé a nebývalé pocity, za které, pokud byste je přijali jiným způsobem, byste mohli být uvrženi do vězení.
Říká se, že plování pomáhá otevřít třetí/čtvrté/páté oko, čistí spodní/horní/střední/všechny ostatní čakry a proměňuje krokodýly mučené velkými městy zpět na nadýchané králíčky.
Tři beauty insideři – Yana Z., Sveta Grishina a Olya Tretyakova – se rozhodli zjistit, zda je vše, o čem mluvili, pravda – a šli do Float Studio na Novokuznětské. Ukázalo se, že dojmy každého byly trochu jiné.
Yana Z: „Nebyla to první zkušenost s plaváním v mém životě. V mnoha salonech a centrech – v Moskvě, ve světě a okolí – jsem byl ponořen do plovákové kapsle, podobné všem lázeňským kapslím na světě. Vypadá to asi takto: vylezete a lehnete si na jakousi nafukovací matraci, tato matrace se začne potápět do vody – a vaše tělo ztrácí na váze a vy ztrácíte představy o čase, místě a termínu. Někdy se všechno stalo úplně bez matrace, ale ve stejné kapsli. A mně, jakožto tvoru milujícímu svobodu (čti: latentní klaustrofob?:), se tahle věc moc nelíbila. Uzavřený prostor na jedné straně navozoval pocit bezpečí. Na druhou stranu to vyvolalo pocit nebezpečí. Všichni jsme tak složití, ano, tak protichůdní.
Poprvé jsem byl v plovoucím studiu, kde je místo kapsle celá mělká vana (bazén?), v bezprostřední blízkosti je toaleta (to je důležité), sprcha a vůbec vše se děje v místnost o přibližné ploše 20×20. Tomuto případu předcházela masáž od zakladatele studia, muže jménem Volodya. Podle mých pocitů kombinoval klasickou masáž s čistým šamanismem a čas od času velmi sexuálně dýchal. Pak jsem však někde vypnul a přestal jsem těmto vzdechům věnovat pozornost. Volodya řekl, že pracoval s mým subtilním tělem. Spokojil jsem se s přívlastkem „subtilní“ a dál jsem se nehrabal v esoterické džungli.
Pak mě Volodya vzal, mé hubené tělo očištěné a ospalé, do plovákové komory. Řekl, že pokud je to žádoucí, může hrát hudba a barevná hudba může blikat. Řekl jsem, poser to, dej mi úplné ticho a tmu. Místo toho mi dal špunty do uší. Řekl, že si je musíš zacpat do uší a pak si lehnout do vody, sklopit hlavu a věřit vodě. Odešel a vypnul hudbu i světla.
Trochu jsem se válel ve slané vodě jako v Mrtvém moři, v naprosté tmě a němosti – a usnul.
A když jsem se probudil, ukázalo se, že už ležím na podlaze koupelny, bez vody a vůbec bez myšlenek. Vstal jsem, osprchoval se, smyl sůl, nějak si umyl vlasy (vezměte si vlastní šampon a kondicionér, děvčata) – osušil (fén neberte, šatna je úžasná) – a vyšel jsem do veřejnost.
Probouzející se svět mi připadal příliš drsný a ješitný. Je to, jako bych s čočkami neviděl -2, ale +5. Kam všichni utíkali a proč – to bylo zvláštní. Nemohl jsem jít na dříve naplánovanou schůzku – během jízdy jsem si trochu pospal. A celý večer se podle mě přihlouple usmívala.
Přijdu sem znovu.”
Olya Tretyakova: “Dozvěděla jsem se o plovoucí činnosti z filmu “Shortbus Club.” Někdo v této romantické pornokomedii si pamatuje. no, něco jiného, ale já si pamatuji velmi podrobně epizodu, kde jedna z hrdinek mluví o tom, co je dobré na plování. Že jeho účinek je založen na smyslové deprivaci, tedy na vypnutí všech smyslů: sluchu, zraku, chuti, čichu, hmatu.
Podle plánu toto prostředí uměle obnovuje to embryonální a mělo by přispívat k pocitu naprosté relaxace a bezpečí – stejně jako v matčině lůně. Podporuje to nejen absence světla a zvuků, ale i teplota vody, která opakuje tělesnou teplotu až o desetinu stupně.
Obecně vše v popisu znělo skvěle, ale právě v této scéně se hrdinka cítila špatně z záchvatu klaustrofobie. A skutečně, pokud necítíte své tělo, nechápete, kde je nahoře a kde dole, nic nevidíte ani neslyšíte, panika není překvapivá.
V jiných popisech floatingu jsem byl zmatený ze všech těch esoterických odpadků. Poskytuje tedy procedura účinek hlubší šavásany? Umožňuje vám získat jedinečné zážitky a vzpomenout si na sebe před narozením? Uh. nějaký druh neviditelné výhody.
První, co mě osobně potěšilo, bylo, že zde nebyly žádné matoucí popisy postupu nebo záhadné sliby. Zaručovaly relaxaci a antistres – nic víc. Pokud se během toho někomu otevřou čakry, pak je to spíše příjemný bonus 🙂
Před plavením mě poslali na masáž. Je banální napsat, že po masáži (prováděné masérem Maximem) jsem měla záda úplně nová, ale byla to pravda. Vždy mi připadalo, že všechny tyto masáže jsou nějaký zbytečný příběh. Lepší by byl strečink a sauna. Možná je čas přehodnotit svůj postoj k masáži.
Pak mě zavedli do spoře osvětlené místnosti, jejíž polovinu zabírala velká koupelna, asi jedenapůlnásobek mé výšky (a moje výška je 162 cm). Hloubka podle mých odhadů nebyla větší než 30 cm, ve stěnách vany hořely červené lampy a na stropě hrály červené odlesky.
Všechno to vypadalo dost zlověstně.
Ukázalo se ale, že nejtěžší je věřit vodě. Zpočátku to vypadá, že jakmile se přestanete plácat, okamžitě půjdete ke dnu. Přinejmenším budete pít slanou vodu. A pokud skloníte hlavu, voda vám jistě poteče do uší. A pak doktor ORL, zánět středního ucha – wow, pohoda!
Špunty do uší jsou však tak husté, že voda nikam neteče. A ten vzdálený zvuk, který jsem slyšel, bylo šplouchání vody a tichá relaxační hudba. Až když jsem konečně uvolnil krk a nechal hlavu spadnout do vody, uvědomil jsem si, jak moc krční páteř obvykle namáhám. To se ukázalo jako velmi silný objev – nečekal jsem, že všechno bylo tak zanedbané.
Když se uvolníte a přestanete plácat, pochopíte, že voda drží, tělo v ní nic neváží a úplně se uvolní. Tělo poslouchá sebemenší pohyb. Několik minut jsem se bavil tím, že jsem se odrážel konečky prstů, nejprve z jedné strany, pak z druhé, a plaval jsem tam a zpět. Zároveň se její vlasy pohybovaly jako Medúza Gorgona a z nějakého důvodu její hlava neustále říkala: “Ophelia, chudinka, se utopila.”
Všude kolem mě se rozsvěcovala a zhasínala červená, žlutá a fialová světla, dokud jsem nezjistil, kde zhasly a byl ponořen do úplné tmy.
Víte, nikdy jsem si nemyslel, že mám sklony ke klaustrofobii, ale pak mě čekalo překvapení – nával skutečné paniky. Musel jsem znovu rozsvítit světlo. Teď už to vím jistě: rozhodně bych si netroufl mít plovoucí sezení v malé kapsli lidské velikosti, která je zakrytá jako víko. mmm. víko, řekněme, solária.
Četl jsem, že někteří lidé při vznášení usnou, ale to se mi nestalo. Příliš mě zajímal pohyb ve vodě a pozorování svých pocitů. Jakmile se přestanete bát utonutí nebo si dát doušek vody, ukáže se, že ruce můžete položit na vodu, jak chcete – pod hlavu, roztažené do stran, přitisknuté k bokům – tělo nadále plave na hladině, aniž by se ponořila o milimetr hlouběji. Takže se například nebudete moci samovolně převrátit na břicho – voda vás drží. A je to velmi, velmi pěkné.
Pocit po vznášení je jako bych se zbavil pár kil navíc. A mimochodem, druhý den ráno mi chybělo 1,5 kg – ačkoliv den předtím jsem si dopřál obrovský steak a rizoto. Je to obzvlášť příjemné pro krk a záda – jako by z nich spadl kámen. I přes to, že jsem se doslova koupala v soli, nebylo cítit stahování kůže. Ale po zbytek dne byl velmi patrný lymfodrenážní efekt, takže jsem celou svou další trasu vybudoval mezi toaletami 🙂 Možná i proto radí specialisté centra vypít v následujících dvou dnech co nejvíce vody a já řídil se touto radou ze všech sil.
Nevím o nikom, ale po vznášení jsem se necítil ani tak uvolněně, jako spíše vesele – jako bych se dobře vyspal a plaval v moři celým svým srdcem. Nebo možná byla ve vesmíru?”
Sveta Grishina: „Nikdy předtím jsem neslyšela o floatingu. Ale z Yanina stručného popisu popadla to hlavní – „úplná relaxace“ – a v mé hlavě se tato fráze rozsvítila jasnou žárovkou s poznámkou „Je to velmi nutné. Naléhavě.”:)). Jediné, co mi vadilo, bylo, že abych se uvolnil, musel bych vlézt do kapsle: mám lehkou formu klaustrofobie a jen jsem si představoval, jak za pár minut začnu škrábat nehty po stěnách a klepat SOS v morseovce. V „Float Studiu“ mě ale čekala příjemná zpráva: ležel bych v otevřené vaně velmi slušné velikosti, ve které byl místo naprosté tmy lehký přítmí (osvětlení lze nezávisle regulovat, takže pokud někomu chybí vzrušení , lze jej vypnout).
Ale nejprve masáž (mimochodem, můžete ji udělat buď před nebo po plavání, pokud chcete). Na pořádné a profesionální masáži jsem ještě nikdy nebyl a už pět minut po začátku sezení jsem si uvědomil, že to bylo marné. Masérka Anna pečlivě zpracovala celá záda, ramena a křížovou oblast (zejména stažené svaly a partie, kde jsou tzv. bloky). Jednou z možných příčin těchto stejných bloků jsou podle Anny emoce, se kterými jsme se kdysi nedokázali vyrovnat. Abyste pochopili, odkud pocházejí a s jakou událostí v našem životě jsou spojeny, můžete vyzkoušet tuto techniku: před spaním si lehněte na záda, zavřete oči, uvolněte se a zaměřte se na napjatý sval. A pak může podvědomí poskytnout nápovědu ve formě samostatných obrázků nebo snu.
I když to bylo první plavání v mém životě, ukázalo se, že vše bylo velmi jednoduché a ne děsivé (asi jsem se psychicky uvolnil, když jsem viděl velikost vany :)). Voda drží tělo – nebudete se moci utopit. Pokud zavřete oči, po několika minutách nechápete, jak vůbec ležíte (podélně, napříč nebo diagonálně) a kde jsou strany. Cítíte své tělo úplně jinak: zdá se, že se točíte doprava nebo doleva, ale ve skutečnosti ležíte na místě.
Nevím, jak moc se během plavání můžete cítit jako dítě v matčině břiše (myslím, že to nikdo neví :)), ale překvapivě jsem při plavání opravdu chtěl vzít svou dceru Anechku za ruku.
Důležité je, že i přes vysoký obsah soli ve vodě a to, že dokud ji nesmyjete ve sprše, pokryje pokožku silnou vrstvou, se mi dermatitida nezhoršila (i když obvykle kůže zčervená a začne červenat píchnout od šťávy z čerstvých rajčat, když krájím ten nejobyčejnější salát ). A dalším plusem je příjemná teplota: bylo mi teplo jak v okamžiku ponoření do vody (nepotřeboval jsem si na to zvykat), tak po celou dobu, kdy jsem se „houpal na vlnách“ i po , když jsem vystoupil a šel do sprchy.
Nepodařilo se mi usnout, ale skvěle jsem si odpočinul – na konci sezení jsem se s obrovským úsilím vůle přinutil otevřít oči a s obtížemi se postavil na nohy. A mozek dlouho nechtěl „klesnout k zemi“ a přemýšlet o problémech, naléhavých problémech, že musíme někam spěchat, zítra je pondělí a co dělat, co dělat.
- 2700 – 3500 rublů na osobu;
- 3700 – 4500 rublů – pro dva;
- masáž – od 4000 rublů;
- masáž + plovoucí – od 4300 rublů.
Adresa: st. Bolshaya Tatarskaya, budova 7, budova 1
Telefon: + 7 (495) 974 1555
Název této procedury pochází z anglického slovesa „float“, což se překládá jako „plavat na hladině“. Co je podstatou floatingu: člověk se volně vznáší v nasyceném solném roztoku v utěsněné komoře. Plováková komora má rozměry 240×20 cm a hloubku 25 cm.Epsomská sůl slouží k vytvoření koncentrovaného roztoku. Výsledné prostředí je podobné podmínkám pro vývoj embrya v děloze. Vzhledem k hustotě solného roztoku
Plovoucí komora je zcela izolována od vnějších podnětů: zvuku a světla. Poskytuje naprostý klid a izolaci. Vnější svět zmizí, jakmile se zavřou dveře cely, a spolu s ním zmizí i fyzické vjemy. Člověk osvobozuje své vědomí. Díky podmínkám komory se člověk uvolní a dosáhne relaxace, kterou nelze dosáhnout nikde jinde.
Floating si získal obrovskou popularitu v Evropě a USA. Tento trend přišel do Ruska v roce 2007 s otevřením první plovákové komory v Embryo centru.
Tento trend začal v polovině dvacátého století na pozadí první vlny takzvané psychedelické revoluce. Za zakladatele floatingu je považován John Lilly, americký neurofyziolog. Připisuje se mu vynález plovákové nádrže. Lillyho výzkum přivedl k objevu mechanismů vyšší nervové aktivity, v důsledku čehož jsou generovány vnitřní vjemy a prožitky bez vlivu prostředí. Pokud je člověk izolován od podnětů vnějšího světa, jeho mozek bude fungovat dál. Navíc se zvyšuje aktivita nervových procesů, aktivuje se kreativita, prožívají minulé události a emoce.
V plovoucí komoře se člověk vymyká obvyklému duálnímu modelu vnímání světa kolem sebe. Lilly si byla jistá, že floating transformuje vědomí takovým způsobem, že člověk přestane identifikovat své vědomí a myšlenku sebe sama. Tato identifikace je hlavní překážkou autentického vnímání reality a seberealizace své podstaty v akci. Tato myšlenka se odráží v názvu komory – „Samádhi“.
Plovoucí procedura bude velmi užitečná pro ty, kteří intenzivně a neustále cvičí jógu. Vznášení se v komoře izolované od vnějších podnětů umožňuje osobě ležící v šavásaně dojít do stavu naprosté relaxace. Izolace vědomí od vnějších podnětů vede člověka do stavu pratjáháry, známého v józe, neboli oddělení pocitů samotných a věcí, které je způsobují. V tomto případě je veškerá nervová energie nasměrována dovnitř lidské přirozenosti. Stavu pratjáháry je obvykle dosaženo pouze seriózním a systematickým cvičením jógy. Tento stav je pátou fází Ashtanga jógy. Předchozí čtyři stupně jsou jama neboli sebeovládání, nijama neboli disciplína, ásana nebo studium jógových pozic a pránájáma nebo dechová cvičení.
Podle Rámakrišny člověk v samádhi zapomíná na svět. Plavání v „samádhi“ také vede k tomu, že se člověk osvobodí od tělesných pout a přejde do formy čistého vědomí.
Stav pratjáháry je stav, kdy jsou všechny smysly člověka vtaženy dovnitř, jako když želva vtahuje hlavu do krunýře. Je mnohem snazší dosáhnout tohoto stavu, pokud vědomí člověka není ovlivněno vnějšími podněty. Podmínky plovákové nádrže jsou k tomu příznivé; Právě díky těmto podmínkám je snadno a přirozeně dosaženo stavu pratjáháry během plování. Podle výzkumů mozek člověka zabývajícího se floatingem vysílá takzvané theta vlny – záření charakteristické pro mozek buddhistických mnichů, kteří dlouhodobě meditují.
Lze namítnout, že pratjáhára, dosažená dlouhým tréninkem, je přirozenější, protože v tomto případě existuje kontrola vědomí nad smysly. Fyzické odstraňování dráždivých předmětů nepřispívá k rozvoji této dovednosti. Stojí však za zmínku, že lidský mozek je navržen tak, aby si byl schopen zapamatovat stav, který jej ovlivnil. Umění správné meditace se dá naučit, pokud si stanovíte takový cíl a budete tvrdě cvičit.
V plovoucí komoře je dosaženo stavu superšavásany, který v běžné realitě může sloužit jako standard pro mozek. Pomocí techniky ukotvení stavů NLP lze tento stav zaznamenat do paměti a člověk s patřičnou dovedností a soustředěním jej může reprodukovat.
Vliv izolace od vnějších podnětů na vědomí byl známý již ve starověku. Tento efekt byl používán ve starověkých kulturních a duchovních tradicích k dosažení relaxace a vnitřního soustředění, což vedlo k božským vhledům. K dosažení tohoto cíle byly použity různé metody: výstup na vrchol hory v noci, osamocená modlitba, sebepohřeb do země, poustevna. To vše sloužilo k izolaci vědomí od vnějších podnětů a přijímání duchovních zjevení. Jednou z takových metod je temný ústup charakteristický pro tibetskou kulturu. Pro tuto proceduru se praktikující izoluje od ostatních lidí a medituje v prostředí ticha, tmy a ticha.
V dávných dobách však byly techniky pro izolaci vědomí od vnějších podnětů známy malému počtu zasvěcenců. Díky práci Johna Lillyho se smyslová izolace, jako metoda transformace vědomí, dostala do povědomí mnoha lidí, navíc moderní technologie umožnily tuto metodu posílit.
Floating je procedura, která nám umožní být sami se sebou, osvobodit naše vědomí od vnějších podnětů a tělesných omezení a lépe poznat svůj vlastní vnitřní svět. Lidský mozek se skládá z levé a pravé hemisféry. Levá je zodpovědná za logické myšlení a řeč a pravá za kreativitu a intuici. Když nejsou žádné vnější podněty, levá hemisféra, obvykle dominantní, snižuje svou aktivitu a umožňuje pravé hemisféře projevit se. Současně se produkuje hormon potěšení endorfin a člověk zažívá potěšení.
Floating není jediný léčebný akt, otevírá člověku nekonečný existenciální zážitek, charakteristický pouze pro tohoto konkrétního jedince.
Kromě duchovní relaxace má floating na tělo léčivý účinek, který se projevuje uvolněním napětí a uvolněním neustále napjatých svalů. Postup je užitečný i pro těhotné ženy. Při plovoucím sezení se snižuje zátěž páteře a kloubů a zlepšuje se nálada nastávající maminky. Během procedury slábnou nebo mizí bolesti kloubů, hlavy a posttraumatický bolestivý syndrom. Plovoucí sezení se rovná noci plného spánku.
Floating se dobře hodí k jóga nindra. Můžete také provádět psychoterapeutická sezení v plovoucí komoře. Díky jednobodovosti vědomí dochází k učení mnohem snadněji a s větší efektivitou při floatingu.
Délka standardní plovoucí relace je jedna hodina. Pro zvýšení účinku lze dobu sezení prodloužit na dvě hodiny. Plovoucí poloha je individuální a měla by být co nejpohodlnější. Hlavu lze otáčet libovolným směrem. Ruce můžete překřížit na hrudi nebo břiše, hodit za hlavu nebo natáhnout podél těla. Dveře cely mohou být ponechány otevřené, pokud je to nutné pro psychické pohodlí.
Plovoucí je více než šanti. Umění relaxace se dá naučit.
Níže jsou uvedeny dojmy lidí, kteří pravidelně cvičí jógu o proceduře floating.
podle Ilja Žuravlev, floating je pro začátečníky podobný pratjáhárě kvůli izolaci od vnějších podnětů. Solný roztok dosahuje takové hustoty, že vás drží nad vodou a vytváří pocit beztíže. Teplota roztoku odpovídá tělesné teplotě. Plovoucí připomněl Iljovi hlubokou šavásanu. V 10-15 minutách se podle jeho pocitů myšlenkový pochod zpomaluje a ustupuje. Ilya varuje, že byste si neměli protírat oči, protože voda je velmi slaná a může způsobit podráždění.
Vladimír Lazutkin podělil se o své pocity ohledně plování. Nejprve cítil něco podobného jako pád do propasti, a pak – pocit naprosté relaxace a klidu. Podle Vladimíra ani v šavásaně nezažil tak úplné uvolnění. Zjistil, které svaly jsou obvykle napjaté, například svaly na krku. Plovoucí sezení mu pomohlo pochopit, jak se s tímto problémem vyrovnat a dosáhnout svalové relaxace v savasaně. O půl hodiny později začal myšlenkový proces v silném proudu a stav relaxace skončil.
Julia Čerkaská také sdílela své pocity. Líbilo se jí, že její tělesné vjemy velmi rychle a úplně zmizely. Po sezení Julia pocítila fyzické i duševní povznesení a příliv síly a její vědomí zůstalo klidné a jasné. Stav byl podobný tomu, který nastává po kvalitní meditaci nebo pránájámě. A podle plovoucích praktiků se tento stav stává pokaždé hlubším a silnějším. Julia doporučuje floating těm, kteří ještě nemají přístup k relaxaci v šavásaně a kteří si prostě chtějí odpočinout a obohatit se o nové vjemy.
23.03.2018, 5288 zobrazení.
