„Snažím se pít méně vody, protože náš záchod je otevřený, bez dveří a neustále se tam poflakují chuligáni. Bojím se tam jít,“ říká Mona.
Omezuje se v jídle, aby chodila na záchod maximálně jednou denně.
Mona jde na toaletu s jinými ženami – brzy ráno nebo pozdě v noci.
Asi 524 milionů lidí v Indii podle OSN nemá toalety.
Pro ženy nedostatek toalety doma také znamená, že jsou vystaveny riziku sexuálního násilí, když jdou ven, aby si ulevily.
Savita, který také žije ve slumu v Dillí, říká, že ženy denně čelí strachu a ponížení.
Jaké to bylo?
Rychle, jednoduše a srozumitelně vysvětlíme, co se stalo, proč je to důležité a co se bude dít dál.
Konec příběhu Reklama podcastů
„Ženy musí snášet obscénní poznámky a obtěžování. Místní chlapi někdy prostě neodejdou, když ženy přijdou na záchod. Proto se tam bojíme chodit. Pokaždé musíte požádat jiné ženy, aby se přidaly,“ říká Savita.
Co se stane, když si ženy musí vybrat mezi zdravím a bezpečností?
Výzkumník RAND Corporation Gulrez Shah Azhar říká, že ženy přestávají pít dostatek vody, protože se stydí a bojí se jít přes den na záchod.
“Úmyslně se dehydratují – a to může vést k vážným zdravotním následkům, zejména v horkém počasí,” říká.
Podle něj v roce 2010 ve městě Ahmedabad během abnormální vlny veder umírali lidé: mezi oběťmi veder přitom podle něj bylo více žen než mužů.
„Předpokládá se, že pokud žena zůstane doma, během veder jí velké riziko nehrozí. Ale to není pravda,“ říká Gulrez.
V mnoha domácnostech v Indii je jediným způsobem chlazení místnosti stropní ventilátor. Ale tento způsob chlazení je velmi nespolehlivý v zemi, kde dochází k častým výpadkům proudu.
Vaření jídla v domě vede k tomu, že místnost je plná kouře a stává se dusno.
K přehřívání může přispívat i tradiční ženský oděv – sárí (kus látky o délce až 9 metrů, omotaný speciálním způsobem kolem těla).
- Indie. Na záchod – do křoví. Do čajoven
- Problém se zápachem: proč v Indii není dost záchodů
Bhuni Shelukar žije ve vesnici Makhla v Maháráštře. Léta zde mohou být velmi horká, teploty stoupají až ke 47 stupňům Celsia.
Kvůli akutnímu nedostatku vody pro ni Bhuni a další ženy chodí každý den několik kilometrů, aby ji přinesly, a poté si vodu nosí zpět v nádobách na hlavě.
„Potřebujeme ujít 2-3 km pro vodu a nemáme dost. Musíme chodit pro vodu několikrát denně, protože můžeme nosit jen několik litrů najednou,“ říká Bhuni.
„Kolik toho uneseš na hlavě? Jsme velmi unavení. “,” stěžuje si Bhuni a vrací se domů s vodou.
Damini Rameshbhai Marwadi žije ve městě Ahmedabad na západě země. Kulturní normy patriarchální společnosti jsou zde podle ní stále velmi pevné: žena se musí starat o domácnost a rodinu – vařit, uklízet, ale zároveň se podle Daminiho často nedokáže postarat o své vlastní. zdraví.
„Jít na toaletu je problém. Můžeme tam jít jen za muži,“ říká Damini.
Podle ní se musí jako mnoho Indek omezovat v pití a jídle, aby návštěvy toalety byly co nejmenší. “To způsobilo, že jsem v létě dostal žloutenku,” přiznává Damini.
- V Indii muž zabil svou ženu kvůli problému s večeří.
- V Nepálu se vyšetřuje smrt dívky, která byla kvůli menstruaci omezena na kůlnu
- Jak se indické ženy učí oslovovat své muže jménem
- Těhotná žena v Indii plavala do nemocnice k porodu
Gulrez říká, že o problémech, kterým ženy čelí při používání otevřených toalet, se v Indii nemluví. Kultura ticha často vede ke smrti.
„Neexistuje žádné dlouhodobé řešení problému bez řešení obtížných problémů, jako je rovnost pohlaví a práva žen,“ říká výzkumník.
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) již dříve opakovaně varoval, že vlny veder v jižní Asii, kde žije pětina světové populace, budou stále častější a budou trvat déle.
Až dosud se však problému abnormálního tepla a jeho následkům nevěnovala dostatečná pozornost.
Podle Gulreze je velmi důležité brát tyto klimatické změny v úvahu. Obyvatelé musí mít k dispozici mobilní telefony, aby měli možnost požádat o pomoc v případě nouze. Střechy domů v těchto oblastech by měly být natřeny bílou barvou, která odráží sluneční paprsky, a světelné závěsy na oknech by měly být nahrazeny tlustými.
Nejdůležitější ale podle výzkumníka zůstává zajistit obyvatelům dostatek pitné vody a instalovat do jejich domovů latríny.
Jak se perou v Indii, když ve většině domů, a ještě více ve slumech, prostě neteče voda? Mytí mimo dům v blízkých vodních plochách je zde běžné.
Indové jsou považováni za špinavé, ačkoli tato plošná zobecnění jsou nesprávná a zásadně nepravdivá.
K takovým závěrům lze dospět, bude-li se věnovat pozornost pouze chudým a příslušníkům nižších kast.
Indové se většinou myjí každý den od hlavy až k patě, ať je to milionář nebo chudý rolník.
Milionáři se samozřejmě mohou umýt doma, protože. jejich bydlení je k tomu vybaveno vším potřebným, ale co méně majetné vrstvy obyvatelstva?
Pokud je poblíž řeka, rybník nebo jezero, můžete vidět plovoucí řady lidí.
A to vše proto, že doma neteče voda a obecně neexistuje žádné vhodné místo, kde byste se mohli namydlit a umýt.
Brahmani se například podle pravidel svého náboženství myjí dvakrát denně.
Není pochyb o tom, že indický rolník dokonce pere častěji než ten evropský.
Tento zvyk není zvláštní zásluhou indiánů, jednoznačně souvisí s klimatickými podmínkami a náboženstvím.
V horké Indii je každodenní koupání vnímáno nikoli jako povinnost, ale jako nutnost.
Indové mimochodem nemají rádi koupele. Nechápou, jak můžete plavat ve vlastním bahně.
Na veřejnosti také nikdy neuvidíte jediného Inda plavat nahého nebo se převlékat. Abych vysvětlil proč, poskytnu vám citát od Shantarama:
– Ano, Lin! V Indii se nikdo nikdy nesvléká, ani aby se umyl. V Indii nemůžete být nazí. A hlavně úplně bez oblečení.
– Ale jak se v tomto případě myjete?
– Pereme se ve spodkách.
– No, co se děje? Mám na sobě kalhotky, jak vidíš. “Shodil jsem ručník, abych mu ukázal své černé žokejské kalhotky.”
-Ay-ay! – Prabaker znovu zaječel, spěchal pro ručník a vrátil ho na své místo. – Tento malý hadr? Tohle nejsou skuteční zbabělci, Lin. To jsou jen spodky. Je nutné nosit svrchní kalhotky.
– Svrchní kalhoty?
-No ano, jako já.
Rozepnul si kalhoty a ukázal mi své zelené slipy.
– V Indii muži vždy a ve všech situacích nosí svrchní oděvy pod oblečením. I v situacích, kdy mají na sobě spodky, si na sebe navlékají ty svrchní. Rozumět?
– Ne.
Podél řeky Gangy vykonávají hinduisté také svůj nejoblíbenější rituál, koupání. Každý den kvůli tomu do města přicházejí desítky tisíc Indů.
Speciálně pro věřící byly na březích Gangy stavěny gháty – kamenné stupňovité stavby, na kterých se tento rituál provádí.
Při pohledu na tyto fotografie si možná myslíte, že se takhle koupou jen muži, ale ne, ženy také, přímo ve svém sárí.
Nikdy jsem se neodvážil vykoupat se v řece nebo jezeře jako pravý Indián. Hotelová sprcha mi byla mnohem bližší 🙂
