Kočka Alexandra Rogova Shnyakh. Takto kočka ráda sedí a pozoruje majitele ze strany.

Alsou se svým psem Bonnie. Obecně děti opravdu požádaly o získání psa a rodiče nakonec nemohli odolat.

Amanda Seyfried a její mazlíček, australský ovčák Finn. Pes pomohl Amandě překonat těžký rozchod s hercem Justinem Longem v roce 2015. Poté Amanda doslova strávila všechen svůj čas ve Finnově společnosti a přiznala, že se pro ni stal „synem a zdrojem světla“.

Anna Kournikova a její pes Jack. Často doprovází sportovce na bězích. A vypadá to, že se jim to oběma líbí.

Vlad Topalov se svým chlupatým psem.

Gluk’oZa a její velký bílý Muftik. Zpěvačka si vybrala velmi fotogenického psa, nelze z něj spustit oči!

Syn Iriny Dubtsové Artyom se svou kočkou Sawyer (plemeno Mainská mývalí). Kdysi dávno Irina a její syn snili o tom, že budou mít právě takovou obrovskou kočku, a nyní tento sen žije v domě zpěváka a zdá se, že se s Artyomem velmi spřátelil.

Liam Hemsworth si buduje vztah s Miley Cyrus a ta, jak každý ví, miluje psy. Zpěvačka má doma nejednoho psa. Pomohla tedy svému milenci vyzvednout štěně. Liam adoptoval tohoto velkého psa z útulku. Dora žije šťastně s Hemsworthem od loňského podzimu.

Kočka designéra Igora Guljajeva se stala hvězdou internetu. Gray miluje ležení v takových legračních polohách.

Zlatý retrívr Theodore. Rodina Julie Kovalchuk a Alexey Chumakov prostě zbožňuje trochu nemotorného a vtipného psa.

Na fotce se Madonnina dcera Lourdes Leon mazlí s francouzským buldočkem, kterého zpěvačka dostala před rokem k narozeninám. Hvězda okamžitě pojmenovala štěně Gypsy Rosa Lee.

Oleg Gazmanov a jeho věrný pes Zorro. Německý ovčák často dělá zpěvákovi společnost při běhání.

Reese Witherspoon miluje zvířata. Doma má dva buldočky, anglického a francouzského. První je Frank Sinatra, druhá Coco Chanel.

A toto je oblíbený pes Nastasyi Samburské. Francouzský buldoček Martin dokonce chodí nakupovat se svou majitelkou.

Herečka Teona Dolníková si před rokem našla věrnou kamarádku. Dala jí jméno Pomeranian Spitz Dog.

Mitya Fomin hledal společníka, který by ho mohl doprovázet na jeho každodenních bězích. Stala se jí americký buldoček Sněhurka.

Někteří lidé možná nepustí své mazlíčky do postele, ale ne Heidi Klum. Ví, jak teplé a útulné je spát v objetí se svým milovaným buldočkem Albertem.

A to nejsou všechny hvězdy, které mají domácí mazlíčky. Všichni majitelé ocasatých kamarádů vědí, že s nimi je život zábavnější. Minimálně vtipné fotky na památku jsou zaručeny!

Průkopník show o přeměnách Alexander Rogov vstupuje do nové televizní sezóny. Ano, opět s transformačními sezeními: v podzimní premiéře „Who’s cooler than Rogov?“ s kolegy uspořádá bitku – oblékne dvojčata (jak se říká: co? ano!). A také expert, analytik a módní vizionář na svém YouTube kanálu Rogov.Live, který zveřejňuje analýzy šatníku, nákupní vlogy a (jak bychom se bez nich mohli obejít?) trendy. Všimli jste si, že za dvacet let jsme se lépe oblékali? Alexander má co do činění: byl to on, kdo celé zemi vysvětlil, co znamená base, jak ji nosit, a dokonce uvedl na trh vlastní značku Rogov, aby naši lidé mohli od Vladivostoku po Kaliningrad nosit současné oversized bundy a bundy o nic horší než Gvasalia.

ČTĚTE VÍCE
Komu sluší červená řasenka?

Na Alexandru: župan a sako UŠATAVA, kalhoty ATELIÉR N68, náušnice RUSHEV, Crocs a brýle BALENCIAGA

MŮŽETE NOSIT KOPYTA RICKA OWENSE NA SVÉ TV? A PROČ ROGOV AUTOCENZURUJE?

Na podzim nás čeká premiéra vašeho televizního pořadu „Kdo je cool než Rogov?“ Doufám, že tento nadpis je řečnická otázka?

Uvidíme! Právě teď třídíme žádosti zaslané do otevřené výzvy – je jich více než pět set. Formát bitvy stylistů jsem vymyslel už dávno a chtěl jsem to udělat společně s průkopníkem ruského proměny Vladem Lisovetsem: „Lisovets vs. Rogov“ – souhlas, zní to cool! Vlad to ale odmítl, ale nápad zůstal. Když mě kanál STS Love oslovil pro novou show, všechno jsem přehodnotil. V deseti epizodách „Kdo je lepší než Rogov? Soutěžit se mnou bude deset stylistů: někteří se prosadí poprvé a někteří mě třeba stylizují před celou zemí. Účastní se nejen začátečníci, ale i zkušení, dokonce mi napsala stylistka Olgy Buzové a módní avantgardní duo Misha a Kitty. Hlavním zvratem je, že dvojčata oblékáme podle úkolu, který se objeví na cívce. Dostanu jedno z dvojčat, druhé dostane můj protikandidát a při hlasování nikdo nebude vědět, kde je čí luk, o všem rozhodne veřejnost bez substitucí.

A jsem připraven prohrát! Samozřejmě bych chtěl prohrát třikrát za sezonu a ne všemi deseti. Ale tak to chodí. Možná najdu pecku a budu ji chtít vzít svému týmu nebo podpořit vítěze tím, že ho označím na všech svých sociálních sítích. Miluji objevování talentů a vidím se velmi dobře v budoucnosti jako producent.

To znamená, jste připraveni dobrovolně vzít a opustit rám?

Ano, být před kamerou pro mě bývalo opravdu prioritou. Teď mě baví produkce, postprodukce, střih a tvarování stopáže do finálního produktu. Jednou před sto lety jsem stylizoval natáčení s Renatou Litvínovou. Renata se dívala na playback a řekla: “Aha, tady se jí dařilo.” Myslel jsem si: je tak zvláštní, že Litvinová o sobě mluví ve třetí osobě. A teď rozumím – také jsem se pro sebe stal „on“: jak šel, jak říkal. Po příkazu “Stop, motor!” Měním se v režiséra. A pokud pochopím, že mě formát proměny nebaví, tak bez zbytečné sentimentality začnu vyrábět.

Jako by tento okamžik byl ještě daleko: od srpna je opět na obrazovkách cestovatelská proměna „Rohy ve městě“. Po Rusku jste začal jezdit dávno před boomem místní turistiky, že?

Ano, byli jsme první, kdo vytvořil formát cestování podle regionů. “Heads and Tails” cestoval pouze do zahraničí, kromě toho, že Regina Dubovitskaya natáčela “Full House” na plavbě po Volze. A „Rogov ve městě“ a já jsme šli oblékat postavy v Nižním Novgorodu, Krasnojarsku, Rostově na Donu, Ťumeni. Pamatuji si, že v roce 2019 naši přátelé kroutili prsty na spáncích: “Jsi nemocný, nic tam není.” A nyní zemi objevili i snobové: “Byli jsme v Suzdalu, ukázalo se, že je to prostě wow!”

Procestoval jsem celé Rusko od Kaliningradu po Chabarovsk. Natáčeli jsme programy a zároveň jsem velkému publiku dával mistrovské kurzy: jak vytvořit šatník, co s čím smíchat, čeho se zbavit. Je pro mě důležité propagovat místní specialisty, a tak jsme pro „Horns in the City“ hledali místní vizážistky a kadeřníky, dokonce jsme tam kupovali věci v obchodních centrech, showroomech, second handech a marketech, nic konkrétního nepřivezli Moskva. Samozřejmě neexistují města od měst, existují i ​​zapomenutá zákoutí. Bylo to pro mě trochu těžké, například v brutálním Saransku. Všechno je tam jako v Andersenově pohádce o Palčíkovi: ropuchy si myslely, že jsou krásné, ale Paleček ne. Z ošklivosti se stala krása. To je taková střídačka, nedá se nic dělat. Ale Penza je superkontaktní, velmi živý.

ČTĚTE VÍCE
Proč polévka nemá chuť?

Alexander má na sobě: bundu BALENCIAGA, tričko PARC LUNAIRE, šortky ROGOV, ponožky SAMB, spojka JW ANDERSON, manžeta nástraha, mokasíny MARTINE RŮŽE

Proč jste se rozhodl znovu vyrazit na turné?

Tento formát mi prostě chybí! Během pandemie si tým „Horns in the City“ dal pauzu a nyní je zpět s přepracovanou show: ukazujeme nejen hrdinu, kterého jsem přišel změnit, ale také město prostřednictvím jeho obyvatel: navštěvujeme místní celebrity , setkat se s módními komunitami Voroněž, Tambov, Kostroma, Jaroslavl, Čeljabinsk a můj milovaný Jekatěrinburg.

Jak se můžete a nemůžete oblékat v televizi? Nemůžu uvěřit, že vám nedávají pokyny!

Na našem kanálu není žádná cenzura. Mám na to mozek: nepůjdu za matkou na návštěvu v kožených legínách, crop topu a čistých podpatcích Ricka Owense, ačkoliv je mám ve skříni tři páry. Zapojuji se do autocenzury, a to naprosto vědomě. Před pandemií jsem se v pořadu „Rogov ve městě“ oblékal do deváťáků, bylo to součástí vizuálu přehlídky: trochu bláznivá módní stylistka jezdí po regionech. V oranžových kozácích a modré bundě jsem tam vypadal opravdu tak divně. Já sama teď nechci provokativní outfity. Za prvé, s věkem se priorita změnila – potřebuji, aby to bylo pohodlné. Chůze v botách Loewe, které padají a tlačí tak silně, že je musíte mezi záběry neustále rozepínat? Ach ne. Za druhé, Horns in the City je ranní show, takže nemůžu nosit Martin Margiela tabis nebo štrasové kalhoty. Něco elegantního, v čem můžu sedět, co se nebude mačkat a není to super oversized, co na kameře nevypadá lichotivě. Dobrý oblek, tričko, tenisky – to je vlastně celý můj styl v televizi.

A jak tento styl odpovídá vašemu reálnému životu?

Já sám se oblékám trochu složitější: rokenrol, trochu chuligán, zmuchlaný, objemný, uvolněný, blíž k hloupé klasice. Mimochodem, autocenzura se netýká jen vzhledu: rétorika se hodně změnila – a ne proto, že by ji někdo shůry vnutil, prostě to tak cítím. Vzpomínám si na proměny před deseti lety, kdy jsme se s televizní moderátorkou Aurorou smáli postavám v pořadu „Reloaded“: „Jsi tlustá, potřebuješ zhubnout“, „Nejsi ženská“, „Vypadáš na patnáct let starší.” Vlastně to řekli. Objevil se požadavek na provokaci, zesměšňování nedostatků a zesměšňování. Takže už tam není žádný toxický obsah.

Alexander má na sobě: tričko PARC LUNAIRE, svetr VIVA VOX, kalhoty ATELIÉR N68, šátek BALENCIAGA. Na stole je spojka JW ANDERSON

ČTĚTE VÍCE
Jak dlouho efekt lipofillingu prsu vydrží?

KDO SE V RUSKU NEJLEPŠÍ OBLÉVÁ? A PROČ ROGOV NEDĚLÁ STYLING CELEBRITY?

Italský Vogue pro srpen vyšel s několika obálkami, pro které redaktoři fotili běžné obyvatele Sicílie. Má jít móda k lidem?

Takové módní výstřelky jsou potřeba pro clickbait a viralitu, aby obal létal a diskutoval, takoví jsme teď ty a já. Ujišťuji vás, že příští měsíc bude topmodelka nebo hvězda na obálce italského Vogue. Všechno. Jedná se o jednorázovou akci, stejně jako během Covidu – lékaři v maskách byli tehdy hrdiny všech krytů.

Už patnáct let dělám módu pro obyčejné lidi. A pro mě je důležité, že mnou vytvořený obraz vyvolává rezonanci a emoce, a to se hrdinovi „Rohy ve městě“ nemusí nutně líbit. Ale samozřejmě dělám vše pro to, aby se nakonec cítil jako ten nejkrásnější člověk na planetě. To je neuvěřitelné potěšení: pokaždé, když otevřu zrcadlo před hrdinou, který právě teď poprvé uvidí výsledek naší práce, mám husí kůži od hlavy až k patě. Až se mi tohle přestane stávat, skončím s přeměnami. Ale zatím si to užívám, i když je to obrovské množství práce. Osobní stylista vynakládá na cizího člověka obrovské množství energie: potřebuje být milován a věnována mu pozornost. Můj zdroj není nekonečný, takže nevedu soukromé konzultace.

Vůbec nikdy? I když za vámi přijde celebrita a požádá vás, abyste úplně změnili svou image?

Neustále mě kontaktují, ale odmítám, protože málokdo vůbec chápe, k čemu je stylista potřeba. Proč bych měl já, specialista s bohatými zkušenostmi, světonázorem a kreativitou, oblékat hvězdu na červený koberec nebo jednorázové natáčení? Abyste dosáhli dobrého výsledku, potřebujete roky uměleckého vedení, dobrý tým, spoustu peněz a pečlivě promyšlený obraz do nejmenších detailů. Nechceme to tak: přinést něco, aby to správně sedělo, a jdeme. Proto nemáme stylisty na úrovni Low Roach (stylista celebrit se stará o šatníky Zendayy, Celine Dion, Ariany Grande a Anyy Taylor-Joy. – Ed.). No, koho by měl oblékat? Anna Astiová? I když musím říct, že Anniny koncertní kostýmy jsou nejskvělejší – v jejím studiu je šije bývalý choreograf a tanečník a nyní návrhář Artem Golubev. Video k nedávnému hitu „Tsarina“ bych ale stylizoval jinak.

Nedávno jsem si říkal, že kdybych narazil na opravdu skvělou postavu, udělal bych to. A to ani ne kvůli penězům, ale jako koníček. K tomu však stále potřebujete hmatatelné prostředky – na nákup oblečení a doplňků. To je důležité, jinak nebude nic fungovat.

Alexander má na sobě: bundu BALENCIAGA, tričko PARC LUNAIRE, šortky ROGOV, ponožky SAMB, spojka JW ANDERSON, manžeta nástraha, mokasíny MARTINE RŮŽE

Málokdo rozumí specifikům vaší práce, ale školy stylistů nadále vydělávají peníze a poskytují informace. Jak to?

Povolání stylisty je žádané, protože napodobuje lehkost a velké peníze. Všechny tyto kurzy, které mí kolegové prodávají – zaplaťte 150 tisíc rublů a vrátíte je za měsíc – nejsou pravdivé. Chcete-li získat tuto částku, musí začínající stylista provést osobní nákupy nebo analýzu šatníku alespoň 10krát za třicet dní. Když zemřete ve stresu, můžete vytáhnout tucet lidí za tři tisíce rublů za každého. Výdělky začínají, když máte jméno a pověst, a jejich budování trvá roky. Dobrý stylista, stejně jako psychoterapeut, musí být dobře vyvinutý, plnohodnotný a musí mít spoustu životních zkušeností. Ve 22 nebo dokonce ve 33 letech nemůžete být profesionálem, protože celkově stále nemáte co sdílet.

ČTĚTE VÍCE
Jak pečovat o taftu?

Co by tedy měl dělat někdo, kdo je teprve na začátku své kariéry?

Jděte jako asistent, pracujte jako prodavač v obchodě, abyste se naučili, jak se spojit s klientem. Stylista musí pochopit, že si stejně vybírá, s kým je připraven pracovat a s kým ne. Chcete-li to provést, měli byste udělat první schůzku zdarma, jen si popovídat, prodiskutovat, jakou zmrzlinu má daná osoba ráda, a pochopit, zda mezi vámi existuje chemie. A klienti si někdy myslí, že stylista je obslužný personál. Ne, toto je prakticky váš lékař, kterému musíte absolutně věřit – neříkáte zubaři, jak má plombu nalepit.

Je v tomto případě v kodexu stylisty „lékařské tajemství“? A jak důležitá je pověst ve vašem podnikání?

Zdá se mi, že institut dobrého jména u nás nefunguje. Je to pro mě důležité a bedlivě to sleduji. Ale v Moskvě je vše rychle zapomenuto a můžete se smýt od jakéhokoli hříchu.

Vaše bývalá asistentka Gala Borzová si jednou vzala kožich podle záručního listu od redaktora na vlastní natáčení a dlouho ho nevrátila do obchodu, jehož vedoucí nám odřízl telefonní číslo.

Samozřejmě jsem velmi smutný, když slyším takové příběhy. Kolují legendy o podvodech mnoha mých kolegů, i když třeba Gala ví, jak dělat cool, výstřední a komplexní styling, který, jak se mi zdá, se kdysi vyvinul pod mým vlivem. Několik mých kolegů bylo zapojeno do podobných příběhů. Naštěstí se to v mé praxi nestalo. Přiznávám, mohli jsme showroom oklamat: přijďte se záručním listem od časopisu, ale vezměte si věci na soukromé focení s vědomím, že to nikdo neuvidí.

Jaký druh podvodu nyní prosperuje?

Slyšel jsem, že stylisté stále berou věci od ruských značek pro domnělou slavnou zpěvačku a žádají je, aby darovali veškerý vzhled. A zpěvákovi je řečeno, že je potřeba věci koupit zpět. Díky tomu si stylista nechává peníze pro sebe. To jsou vážná reputační rizika a to nelze.

Alexander má na sobě: plášť UŠATAVA

Dobrá, otázka zní: kdo je v zemi nejmódnější?

Nasťa Ivleeva. Investuje do oblečení, neobjevuje se v showroomu a poslouchá svého stylistu Ksyushu Smo. Její šatník je opravdu tvořen kus po kuse – je to prostě úroveň! Vím, že jí během pandemie na ceremoniál Muz-TV přivezli z Paříže oblek Schiaparelli za šílené tisíce eur na nějaké šílené transfery. Nedávno se prošla po ranveji Ricka Owense a má skleněnou tašku Coperni, vintage bundy Chanel a ikonické kousky Jean-Paul Gaultier. I když její publikum tyto značky nikdy nepozná, stále je v nich cítit třída.

Proč jen Ivleeva?

Většina našich hvězd se obléká do jednorázových oblečků ze showroomů, které nejsou šité na míru jejich postavě. Všichni si myslí, že showbyznys znamená plavání v penězích, ale plave jen asi deset lidí. Zbytek bydlí v pronajatých bytech v Moskevské oblasti, takže často utrácejí za věci jako poslední. Když jsme s Lenou Usanovou dělali pořad Hand Made na MTV, natáčeli jsme šatníky hvězd ve skříních obchodů s nábytkem, aby nebylo zničeno kouzlo obrazu: celebrity se styděly ukázat svůj skutečný život. Ale na tom není nic hrozného – sám jsem kdysi bydlel v takovém hloupém bytě.

ČTĚTE VÍCE
Je možné udělat kaskádu na středních vlasech?

Nikdy jste nešetřili penězi na věcech, zvláště na těch s předponou it-. Změnily se nějak vaše zvyky?

Nyní je čas na služby concierge a soukromé concierge. A to nejsou žádní černí obchodníci nebo překupníci, ale profesionálové, kteří před všemi událostmi desítky let zařazovali věci na zakázku a našli něco, co v obchodech nebylo, například výstavní kousky. Nejsem si jistý, zda bych tuto službu využil, nebýt daných okolností. Ale ukázalo se, že je to neuvěřitelně pohodlné. Nechci čekat na prodavače v obchodě, pak dvě hodiny stát ve fitkách, dokud vám nepřinesou správnou velikost, a pak budou chvíli marinovat, dokud nedosáhnete určitého počtu nákupů. Chci jít nakupovat jako muzeum: užít si atmosféru, prohlédnout si předměty, vypít sklenku šampaňského a odejít s prázdnýma rukama. Pak napište vrátnému, že potřebuji černé kalhoty s pruhy této velikosti a za dva týdny mi dorazí domů. Ano, zaplatil jsem 15 % navíc, ale nikde jsem netrpěl, neztrácel čas.

Ale nebylo tomu tak vždy?

Před dvěma lety jsem zjistil, že neustále nakupuji. Měl jsem výmluvu: ve všech pořadech vystupuji výhradně ve svém vlastním oblečení a neustále potřebuji aktualizovat svůj šatník, abych se na obrazovce a na YouTube neobjevil ve stejných džínách a svetru. Pak jsem si uvědomil, že to byla past: nedělní rodinná ranní show – co třeba Rick Owens na podpatcích nebo botách Loewe? Byl jsem člověk, který utrácel peníze mimo kontrolu. A pak jsem si pomyslel: co se stane, když přestanu? Prošel jsem svůj šatník a prodal nějaké věci za téměř nic, jen abych udělal místo. Zároveň jsem objevila poklad věcí, na které jsem po jednom nošení prostě zapomněla. Stal jsem se obětí marketingu, zejména rychlých trendů.

Co teď?

Raději si jednou za sezónu koupím vintage Kelly z roku 1968 než další hyped bag. Ale čeho se stále nemůžu vzdát, jsou šílené věci. Mám například holubí spojku a žabí spojku od JW Andersona. Rozhodla jsem se, že tyhle vaky na hračky budu sbírat i přes to, že se při pádu rozbijí – holuba a ropuchu jsem už dvakrát opravovala. Samozřejmě s nimi nechodím každý den, jen na večírky. A já řeknu: neexistuje lepší způsob, jak poznat nové lidi. Jakmile mám tuhle žábu v rukou, všichni za mnou přijdou: „Co to máš? Co se do toho hodí?” Nedávno jsem četl materiál o tom, že bláznivé tašky jsou opravdu ideálním předmětem na povídání: ilustrátorka Jenny Walton řekla, že holub JW Anderson jí pomohl vyrovnat se s následky rozvodu: na večírcích byla na ni směřována naprosto veškerá pozornost a řeči, i taxikáři fotili spojku . Takové hlouposti mě opravdu těší. Všechno ostatní si vybírám co nejpřesněji a nejpečlivěji – a to mě nijak nepotěšilo.