Pokud uděláme paralelu, můžeme říci, že kapkou vody je naše společnost, jejíž součástí je rodina, a slunce je dítě, které je zpočátku vychováváno v rodině. Jaké změny a problémy vznikají? Proč se tohle děje? Proč v moderních podmínkách svítí „paprsky slunce“ jinak?
Výchova dětí v moderní rodině musí nutně začít u rodičů, stejně jako u učitelů a vychovatelů. To vše proto, že přebírají zodpovědnost za to, aby dítěti vštěpovali určité vlastnosti. Navíc je nemožné naučit ho být laskavý, spravedlivý, velkorysý, zdvořilý, aniž by měl takové vlastnosti. Děti totiž lži dobře vycítí, takže lekce postrádají smysl.
Moderní problémy výchovy dětí úzce souvisí s prostředím, ve kterém se nacházejí. Dětská psychika totiž vnímá dobré i špatné informace stejně rychle. V podstatě je pro dítě rodina prostředím, ve kterém je vychováváno. Zde se hodně učí a získává znalosti o životních hodnotách, které se formují zkušenostmi mnoha generací. Dnes je život strukturovaný tak, že rodiče musí tvrdě pracovat, jinak mohou zapomenout na slušnou existenci. Děti jsou proto vychovávány příbuznými, nebo jsou zcela ponechány svému osudu. Ukazuje se, že moderní problémy, které vznikají při výchově dítěte, jsou problémy celé společnosti.
Problém moderní rodiny:
- Hlavní čas a energii rodičů vynakládají na materiální podporu, nikoli však na duchovní formaci a rozvoj dětí, nedostatek komunikace, pouze ve škole se provádí kontrola nad studiem;
- nízká kultura veřejného života, sociální napětí;
- dvojí zátěž ženy v rodině (práce a rodina);
- vysoká rozvodovost; rozvod je problém výchovy dětí;
- prohlubování konfliktů mezi generacemi se stává intenzivnějším;
- zvětšování propasti mezi rodinou a školou (škola se téměř stáhla z role rodinného asistenta a není schopna rodině pomoc poskytnout);
- někteří rodiče podceňují potřebu dítěte být individualitou;
- v některých rodinách se nebere ohled na zájmy dětí, jsou podporovány iniciativy, které jsou prospěšné; vztahy s rodiči postrádají spiritualitu;
- nadměrné zaujetí rodičů sebou samými, prací, koníčky, svými vztahy a hádkami, pasivita rodičů při komunikaci s dětmi, která u dětí vyvolává pocity odporu a osamělosti
- neúcta k nim, nedůvěra, sledování – děti v takových rodinách vyrůstají tajnůstkářsky, nevlídně, špatně se chovají k rodičům, nevycházejí mezi sebou a s vrstevníky, nemají rády školu;
- nemravný způsob života rodičů, konfliktují, ohrožují jeden druhého a děti, pijí a kradou;
- krize otcovství, neúplné rodiny.
Výchova dětí, stejně jako rodina, není nepřetržitá dovolená s kupou dárků a nespoutaným potěšením, je to práce.
A začíná od první vteřiny narození malého človíčka. První pocity, které mu byly dány: láska, teplo, péče, náklonnost – to je již vzdělávací proces. A pokud je miminko dostane od maminky i tatínka, kteří chápou, že malé dítě není jen budoucností rodiny, ale je už člověkem, jde výchovný proces správným směrem. Dítě je součástí svého otce a matky, ale ve větší míře je součástí sebe sama.
A aby výchova přinesla ovoce, MUSÍ rodiče stanovit pravidlo, že jim dítě nic nedluží.
Rodiče se musí naučit chápat: pocity malého človíčka, jeho postoj, touhy a to vše je individuální. Děti nemohou být jako jejich rodiče. A nemohou žít život rodičů: nemůžete své děti nutit cítit, vidět, chápat něco jako vy, ale máte pouze právo vysvětlit, co cítíte, vidíte a rozumíte. Uznat právo dítěte na jeho vlastní „já“, vést ho – to je hlavní úkol manželského páru, který vyrostl v rodiče. Proto čím dříve začnou rodiče se svými dětmi vyrůstat, tím lépe.
Dítě musí každý den vidět a pochopit ABC laskavosti v rodině a nejbližším okolí: vzájemná pomoc, laskavý, starostlivý přístup k sobě navzájem.
Obklopte své děti láskou a náklonností, ať se v rodině cítí milovány a vítány. Ať jsou pro nás děti především pouze dětmi, a ne potenciálními sportovci, hudebníky nebo intelektuály. Miluj své děti bez ohledu na to, jak špatně nebo dobře se chovají, a dovol jim, aby tě milovaly. Pokud je rodičovská láska bezmezná, bezpodmínečná, naše děti budou osvobozeny od vnitřního osobního konfliktu a naučí se sebekritice. Je třeba se naučit těšit se z dětských úspěchů, jinak děti nabydou přesvědčení, že snažit se je zbytečné a pomáhat dítěti ve všem posílí jeho důvěru, že uspěje.
1. A.S. Makarenko „Přednáška o vzdělávání“
2. Wikipedie – Svobodná encyklopedie.“
3. Satir V. „Jak vybudovat sebe a svou rodinu. Poznámky od psychologa.”
