Řekl vám váš ošetřující lékař, že vám pomůže pouze operace?Pro mnoho pacientů to zní jako rozsudek smrti. Z praxe mnozí anesteziologové s jistotou řeknou, že většina pacientů se nebojí ani tak samotné operace, jako nadcházející anestezie, a to lidi děsí.
Řekl vám ošetřující lékař, že vám pomůže pouze operace?
Pro mnoho pacientů to zní jako rozsudek smrti. Z praxe mnozí anesteziologové sebevědomě řeknou, že většina pacientů se nebojí ani tak samotné operace jako nadcházející anestezie.
A co lidi děsí v první řadě, je neschopnost kontrolovat, co se děje během narkózy a neznámo: jak anestezie funguje, jsou při narkóze nějaké nepříjemné pocity, jak se pacient probudí, jaké to má následky.
Pokusme se odhalit nejčastější obavy pacientů z anestezie:
MÝTUS #1 “Probudím se během operace.”
Kořeny této mylné představy sahají daleko do minulosti. Faktem je, že před více než sto lety byla aktivně praktikována technika „manuální“ (maskové) éterové anestézie. Během operace byla pacientovi na obličej aplikována jakási moderní maska s ubrouskem a kapal se tekutý éter. Pacient dýchal sám, éterové páry pacient vdechoval a v důsledku toho došlo ke spánku. Dokonce i ten nejvzdálenější člověk od medicíny chápe, že je velmi obtížné vybrat dávku anestetika, která je nezbytná pro spánek a nezpůsobuje nebezpečné vedlejší účinky, pomocí této metody. Proto, aby se předešlo toxickým účinkům anestezie, byla anestezie prováděna na povrchové úrovni a pacient se mohl periodicky „probouzet“. Moderní přístup k celkové anestezii se radikálně změnil. Dávkování léků je jasně zvolenood každého pacienta (s přihlédnutím k věku, pohlaví, hmotnosti, doprovodným onemocněním, typu operace), používají se automatické dávkovací systémy (v přístrojích umělé ventilace, nitrožilních automatických dávkovacích přístrojích). Proto prostě neexistuje možnost, aby se pacient během operace probudil.
Mýtus podporuje skutečnost, že na konci operace (kdy nejsou prováděny bolestivé manipulace, jsou aplikovány obvazy atd.) anesteziolog začne pacienta „propouštět“ ze spánku, takže někteří pacienti slyší rozhovory kolem sebe , myslím, že se probudili během operace.
MÝTUS č. 2 “Budou halucinace.”
Často na ně s hrůzou vzpomínají lidé, kteří podstoupili narkózu v 70.-80. letech minulého století. To je způsobeno tím, že během anestezie a po ní měli mnozí z nich noční můry, halucinace a narušený spánek. Bylo to objektivní! Všechny popsané příznaky byly vedlejším účinkem jednoho z anestetik – lék je svými kvalitami velmi dobrý z hlediska tlumení bolesti a bezpečnosti pro pacienta, ale tyto vlastnosti má. Negativní účinky tohoto léku je možné zmírnit použitím komplexní anestezie (kombinace několika anestetik).
Dnes jsou široce používány kvalitativně odlišné léky pro anestezii, které poskytují měkké usínání, klidný spánek a klidné probuzení. Velmi často během první půl hodiny po anestezii pacient uvádí, že „jako by se nic nestalo. “
MÝTUS č. 3 „Může se vyvinout drogová závislost.“
Pravděpodobnost takové závislosti je minimální, ale pouze při anestezii pacientů s masivními poraněními, po několika anesteziích, v krátkém časovém období, stejně jako dlouhodobé (několik týdnů) tlumení bolesti pomocí narkotických analgetik v pooperačním období. V praxi jsou tyto případy vzácné a jsou spíše výjimkou z pravidla.
MÝTUS č. 4 “Paměť se zhoršuje, bolesti hlavy bolí.”
Samozřejmě se při narkóze používají léky, které přímo ovlivňují nervový systém a vyšší nervovou činnost. Míra ovlivnění závisí na množství (dávce), délce působení (15minutová operace a 9hodinová operace se mírně liší), frekvenci anestezie (1-2 narkózy za život a tucet narkóz za rok). Krátkodobá zapomnětlivost může přirozeně nastat, pokud člověk v krátké době podstoupil několik náročných operací nebo dlouhodobou narkózu. V této situaci je však obtížné říci, zda jsou tyto jevy spojeny s anestezií nebo s obecnou závažností onemocnění těla. V této věci můžeme nakreslit analogii s pitím alkoholu – nemyslíte na ztrátu paměti pokaždé, když pijete alkohol, že?
Je extrémně vzácné, že se po anestezii objeví bolesti hlavy. Zpravidla se po spinální anestezii mohou objevit přetrvávající bolesti hlavy. Existují však předpoklady pro tyto bolesti hlavy – počáteční astenický stav pacienta, vegetativně-vaskulární dystonie, sklon k migrénám, nízký krevní tlak. A i u takových pacientů je třeba 24 hodin po spinální anestezii důsledně dodržovat klid na lůžku, Dodržování pitného režimu umožňuje vyhnout se bolesti hlavy v 90% případů.
MÝTUS č. 5 „Anestezie na opilého člověka nefunguje.“
Anestezie postihuje každého živého člověka! Jedinou otázkou je výběr správné kombinace léků a jejich dávkování. Příjem alkoholu ovlivňuje anestezii dvěma způsoby. Chronický příjem alkoholu v raných stádiích vede k neustálé „bojové připravenosti“ jater, proto se zvyšuje aktivita jejich enzymů, které ničí molekuly alkoholu i mnoha anestetik, a k dosažení požadované hloubky anestezie jsou potřeba velké dávky anestetik. Při déletrvajícím alkoholismu dochází u pacientů k cirhóze jater a detoxikační schopnost jater prudce klesá – v důsledku toho jsou potřeba mnohem menší dávky anestetik.
Při akutní intoxikaci se účinek mnoha anestetik zesiluje a některá jsou modifikována. Proto byste pravděpodobně neměli pít alkohol před tím, než půjdete do narkózy.
MÝTUS č. 6 “Zemřu na anestezii.”
Anestezie je primárně zaměřena na ochranu pacienta před chirurgickou agresí, zajištění komfortu, bezpečí a sledování životně důležitých procesů v těle pacienta.
Samozřejmostí jsou případy úmrtí pacienta na operačním stole – jsou spojeny se závažností onemocnění, úrazem, krvácením, doprovodnými onemocněními, nikoli však s anestezií.
Před operací anesteziolog pečlivě vyšetří pacienta, zjistí informace o všech chronických onemocněních, charakteristikách těla – díky tomu může lékař vybrat nejbezpečnější kombinaci anestetik. Příjem všech léků v předvečer anestezie musí být dohodnut s anesteziologem – tím se odstraní negativní vliv léků a anestetik na sebe. Důležitá je také příprava na anestezii – minimálně 6 hodin před operací je přísně zakázáno přijímat potravu nebo tekutiny. Porušení této zásady může vést ke zvracení při narkóze a aspiraci (vstup žaludečního obsahu do dýchacích cest). A pak mohou nastat problémy.
Mýtus č. 7 “Celkovou anestezii lze nahradit lokální anestezií.”
Mnoho pacientů a často operujících lékařů se domnívá, že anestezie je nedůležitou fází léčby. To je velká mylná představa. Bolest, ke které dochází při chirurgické agresi je silný destruktivní faktor, který v těle spouští „nouzové obranné“ procesy – regulace srdce, dýchání, jater, ledvin, změny endokrinního systému, vyplavují se stresové hormony, dochází k mohutné křeči periferních cév. Silná bolest při operaci může následně vést k závažným, někdy i život ohrožujícím komplikacím – selhání ledvin, jater, poruchy srdečního rytmu atd. Přidáme-li sem přítomnost základních chronických onemocnění a složku emočního stresu bdělého pacienta během operace, kterou lokální anestezie nijak neovlivňuje, je zřejmé, že alternativa k anestezii vždy neexistuje.
Lokální anestezie jako samostatný typ anestezie je možná, lze ji však použít při povrchových operacích, u emočně stabilních osob s nezatíženými doprovodnými patologiemi nebo v případech, kdy riziko anestezie výrazně převyšuje rizika samotné operace.
Dnes je považováno za normu světové praxe, že u pacientů, zejména dětí, by měla být jakákoli operace provedena v celkové anestezii (jako mnoho nepříjemných diagnostických testů – gastroskopie, kolonoskopie atd.). Člověk si nemusí pamatovat ani to, co operaci předcházelo, ani co se dělo v jejím průběhu. Pacient by se měl po operaci probudit bez negativních emocí a vzpomínek.
