Mnoho médií píše o nepříjemných důsledcích pro vidění, které může vést k nošení ofiny: „Moskovsky Komsomolets“, „Sport Express“, Life.ru, „Tajemství firmy“. Uživatelé stránek s otázkami a odpověďmi, stejně jako blogů a fór o rodičovství a módě, se obávají potenciálního nebezpečí. Před nošením ofiny varují i webové stránky věnované vizi. Pravda, někteří označují za nejnebezpečnější dlouhé třesky, jiní zase šikmé. Údajně „kvůli dlouhým vlasům padajícím přes oči je nedostatek slunečního světla, což vede k nedostatku vitamínů nezbytných pro plné vidění“ a ofina vyčesaná do strany je „přibližně stejná jako nošení pásek přes oko. V určitém okamžiku – a nezabere to mnoho času! “Začne vidět hůř.” „Emo účesy vám kazí zrak,“ varuje Colta.ru a „Dni.ru“ varuje: „Módní účes hrozí, že se změní ve slepotu.“ Média také tvrdí, že nošení ofiny vede k rozvoji tupozrakosti.
Amblyopie neboli syndrom líného oka je snížení zrakové ostrosti způsobené špatnou funkcí oka během vývoje. Aby se zrakový systém vyvíjel správně, musí mozek přijímat z obou očí ten nejjasnější, nejzaostřenější a správně kombinovaný obraz. Pokud obrázek z jednoho oka „nezapadne“ do celkové skládačky z hlediska jasnosti nebo neodpovídají detaily obrázku, pak mozek začne ignorovat vizuální informace přicházející z tohoto oka. Amblyopie se může objevit v důsledku šilhání, refrakčních vad (astigmatismus, krátkozrakost nebo dalekozrakost) nebo obstrukce zrakové osy (jako je šedý zákal). Tato patologie postihuje od 1 % do 4 % všech dětí, obvykle se rozvíjí před dosažením věku dvou let, ale riziko jejího výskytu přetrvává přibližně do sedmi až osmi let.
Pokud oční lékař zjistí u dítěte tupozrakost, pak spolu s korekcí zraku (brýlemi) předepíše nošení okluzoru – plastového, gumového nebo látkového těsnění, které zdravé oko „vypne“ a líné donutí pracovat za dva, a mozek zpracovat informace přijaté z tohoto konkrétního oka. Podle nejnovějších klinických doporučení lékař obvykle předepisuje nošení okluzoru dvě hodiny denně, pokud se však nedostaví efekt, lze dobu prodloužit na šest hodin. Zároveň existují léčebné režimy, které vyžadují nošení této náplasti 24 hodin denně. Korekce zraku pomocí okluzoru trvá v průměru několik měsíců, ale v závažných případech může trvat i několik let.
Pravděpodobně je to s okluzorem, že ti, kteří se obávají, že ofina může „vypnout“ jedno oko od práce, kreslí paralelu. Konkrétně takto vysvětlil Andrew Hogan, člen Australské asociace optometristů, problémy se zrakem mezi mladými lidmi: „Pokud emo teenager (Hogan se konkrétně vyjádřil k účesům zástupců této subkultury. – pozn. oko po celou dobu, pak to oko neuvidí mnoho detailů a nakonec zleniví.” Dal tento komentář do australské publikace The Telegraph v roce 2012. A přestože se Hogan ve svém prohlášení neodvolával na žádná vědecká data, jeho slova byla široce rozšířena – HuffPost, Independent, Fox News, Time a New York Post okamžitě napsaly o souvislosti mezi účesem a problémy se zrakem.
Andrew Hogan je oftalmolog, který dříve působil jako ředitel Optometry Australia, ale žádnou z jeho vědeckých prací o amblyopii nelze nalézt v PubMed, největší lékařské výzkumné databázi. Jediné, co tam je, je práce jeho kanadského jmenovce o způsobech léčby tupozrakosti u koček. Jeho výzkum není ani v databázi Google Scholar. Hogan pravděpodobně nevyjádřil vědecky podložené varování, ale prostě novináři sdělil své nepodložené domněnky.
Hoganovi kolegové s jeho názorem nesouhlasili. Zejména doktor Leonard Press, oftalmolog a spoluautor klinických doporučení Americké optometrické asociace pro léčbu tupozrakosti, považuje myšlenku, že dlouhé třesky ovlivňují problémy se zrakem, za absurdní. Za prvé, aby se tupozrakost rozvinula, ofina bude muset být nošena již od velmi raného věku, protože po sedmi letech je již celý zrakový systém plně zformován a je extrémně obtížné jej změnit (proto by léčba dětí s tupozrakostí neměla nikdy být opožděn). Za druhé, podle Press, aby se zrak zhoršil, ofina musí být zcela neprůhledná a těsně zakrývat oko 24 hodin denně po extrémně dlouhou dobu. Lékař se domnívá, že je absolutně nemožné splnit všechny tyto podmínky, což znamená, že takový účes nemůže poškodit zrak.
Podobný postoj sdílí i specialisté z Virginia Vision Treatment Center v USA. Upozorňují, že okluzor nezpůsobuje ztrátu zraku u zdravého, dočasně postiženého oka, ale jednoduše zbavuje mozek signálů z tohoto oka, aby aktivoval to líné. Po ukončení léčby okluzorem vidí dítě perfektně na obě oči. Navíc nošení ofiny jako okluzor zajištěné náplastí nebude fungovat – vlasy odfoukne vítr nebo prostý pohyb hlavy. Není možné zafixovat jak hlavu, tak účes tak, aby bylo oko zcela zavřené každý den na několik hodin po dobu několika měsíců bez vědomého úsilí. Proto ani ofina zakrývající jedno oko zrak nijak neovlivní.
Dr. Lil Linton, bývalý prezident Kanadské asociace optometristů, se také domnívá, že problém je přitažený za vlasy: „To by se mohlo stát, kdybychom mluvili o velmi malém dítěti, kterému vlasy neustále blokovaly jedno oko. V tomto případě by oko muselo být zcela zavřené a nedostalo by absolutně žádnou vizuální stimulaci ve dne ani v noci.“ Podle ní je nejzranitelnější věk pro vznik tupozrakosti do tří let, po šesti letech se zrak již vyvinul natolik, že šance na objevení se patologie je mizivá, a pokud se rozvine, rozhodně to nebude kvůli účes.
Gary Heiting, oftalmolog a odborník na vidění, v článku pro vědecký a vzdělávací zdroj All About Vision píše, že strach, že ofina může nějak ovlivnit zrak, není nic jiného než mýtus. Aby došlo k nějakým následkům, musí nastat tři nepravděpodobné faktory: za prvé, zrakový systém musí být ve fázi formování, za druhé, ofina musí dítě zcela zbavit zraku na jedno oko, a za třetí, účinek musí trvat po celou dobu bdění. doba.
Neměli byste se tedy bát ani příliš dlouhé, ani asymetrické ofiny – takové účesy vašemu zraku nijak neublíží, zvláště pokud jste již opustili předškolní věk. Amblyopie neboli syndrom líného oka se rozvíjí v dětství a pouze v důsledku současného zrakového postižení a je také dobře léčitelná.
„Asi před rokem jsem změnil účes. Nyní nosím vlasy rozdělené na stranu tak, aby mi několik pramenů částečně zakrývalo pravé oko. Nedávno jsem byl u očního lékaře a zjistil jsem, že toto oko začalo vidět hůř než to levé, skoro o půl dioptrie! Řekněte mi, je možné, že můj účes ovlivnil můj zrak?
Anna, 36 let, Skhodnya.”
Odpovídá oční lékařka, primářka dětské oční kliniky Elena KUDRYASHOVA:
„Pro plné vidění, vnímání objemu, hloubky prostoru a 3D formátu potřebujeme vždy 2 oči. Pokud je jedno oko pokryto vlasy, neúčastní se procesu vidění a přestane fungovat. Zraková ostrost v tomto oku klesá a vzniká zatemnění neboli deprivace, tupozrakost (jde o funkční reverzibilní pokles zraku, kdy se jedno ze dvou očí téměř (nebo vůbec) podílí na zrakovém procesu). K tomuto typu amblyopie dochází, když je oko zakryto něčím, jako je klapka. Tento problém obvykle postihuje malé děti, jejichž zrakový systém se teprve vyvíjí, a děti nemusí chápat, že vlasy narušují vidění. A když je člověk dospělý, sám pocítí nepohodlí a odstraní si vlasy z očí. Jako každá amblyopie je i tento stav léčitelný. Nejprve musíte podstoupit diagnostiku a určit příčiny ztráty zraku. Pokud se potvrdí, že se zraková ostrost snížila kvůli dlouhým třeskům, pak lze situaci napravit speciálními kúry.“
JE MOŽNÉ POCHOVAT PŘÍBUZNÉHO SÁM?
„Zprávy přinesly hrozný příběh z oblasti Kaluga. Tam zaměstnanci pohřební firmy vykopali rakev a zničili hrob zesnulého dědečka, protože jeho příbuzní využili služeb jiné firmy. Všechno je zde víceméně jasné: boj rituálních služeb, ale myslel jsem si tohle. A pokud se rozhodnu pohřbít příbuzného sám na zakoupeném místě na hřbitově, to znamená, že se neuchýlím k pomoci hrobníků, co se mi za to stane? Je to vůbec povoleno?
Andrey Lomakin, 37 let.”
Vladimír GORELOV, prezident nevládní organizace na ochranu práv spotřebitelů v rituální a pohřební sféře, odpovídá:
„Současný federální zákon ze dne 12.01.1996. ledna 8 č. XNUMX-FZ „O pohřebnictví a pohřebnictví“ neobsahuje zákaz samostatného pořádání pohřbu. Tím, že si pohřeb zorganizujete svépomocí, můžete ušetřit na službách zmocněnce, na nákupu pohřebních potřeb a na službách márnice. Ale mějte na paměti: pro přepravu rakve budete potřebovat speciální přepravu. První věc, kterou budete muset udělat, je odmítnout placené služby v márnici a poté, pokud je to nutné, nanést make-up sami. Zároveň pamatujte, že márnice je v každém případě povinna zesnulého umýt, obléci a uložit do rakve zdarma. I když v naší praxi se vyskytly případy, kdy tuto práci vykonávali sami příbuzní zesnulého. Budete také muset samostatně vyrobit a přinést rakev, věnce, kříž, oblečení do márnice, získat lékařské potvrzení o úmrtí v márnici a získat datum a čas odchodu z márnice. Ve stejný den musíte matričnímu úřadu odevzdat pas zesnulého, obdržet potvrzení o razítku a potvrzení o náhradě pohřbu. Poté je třeba oznámit hřbitovu, že jste se rozhodli uspořádat pohřeb sami a hrob vykopete sami. V den pohřbu padnou na vaše bedra také všechny starosti s vydáním těla a pohřebního průvodu na hřbitov. Takže si více než jednou nebo dvakrát rozmyslete, zda má cenu se do toho zapojit.“
JAKÝ PÍSEK SE V HODINKÁCH POUŽÍVÁ?
„Nedávno jsem doma našel staré přesýpací hodiny – takové, jaké se prodávaly za sovětských časů, s podlouhlým kuželem a jednoduchým plastovým pouzdrem. Říkal jsem si: co je to za písek, jemný a homogenní, který do nich sypou?
Jekatěrina, Moskva.”
Odpovídá hlavní technolog moskevského uměleckého a produkčního studia Sergej BALASHOV:
„Přesýpací hodiny používají křemenný písek, buď přírodní, nebo tónovaný. Musí se umýt a vysušit. Trik je v tom, že důležitý je nejen stupeň mletí tohoto písku – ten může být různý – ale také průměr otvoru v samotné baňce, kterým protéká. Tímto způsobem je regulována doba průchodu písku. Kromě písku lze použít jakékoliv sypké materiály, nejlépe bez ostrých rohů, aby se zrna při svém pohybu k sobě nelepila. A pro baňky přesýpacích hodin používají obyčejné leštěné silikátové sklo – a jeho tloušťka nehraje zvláštní roli.“
CO DĚLAT, KDYŽ JSTE „ZAMČENI“ NA PARKOVACÍM PARKU?
„Včera jsem zaparkoval auto na volném parkovišti ve městě, a když jsem se vrátil, zjistil jsem, že mě blokují dvě nelegálně zaparkovaná auta. Majitelé nezanechali svá telefonní čísla, takže jsem se musel vrátit veřejnou dopravou. Řekni mi, co jsem měl udělat? Zavolat odtahovku? Dopravní policie? Traktor?
Olga, 29 let, okres Krasnoselsky.”
Pyotr SHKUMATOV, koordinátor hnutí Blue Bucket Society, odpovídá:
„Faktem je, že evakuační služby téměř ve všech regionech fungují podle plánu a konkrétní trasy. Pokud jim zavoláte a sdělíte jim svůj problém, s 95% pravděpodobností nepřijedou, pokud vaše auto není v jejich aktuálním dojezdu. Ale pokud si představíte, že se stal zázrak, pak než k vám přijdou, musí předělat a schválit svůj plán trasy (a to trvá docela dlouho). Tuto možnost tedy v praxi nikdo nevyužívá.
Můžete zavolat i dopravní policii, ale opět je to neúčinné. Policie přijede, zaznamená přestupek a buď s vámi bude dál čekat na odtahovku (což je nepravděpodobné), nebo po podání oznámení odejde. Samozřejmě mají databázi s čísly poznávací značky automobilových nadšenců, ale tato drahocenná čísla vám neposkytnou. Mobilní číslo majitele vozu je informace, která spadá pod zákon o uchovávání osobních údajů, žádná státní organizace nemá právo je sdělovat. Tedy pokud řidič své číslo pod předním sklem dobrovolně nenechal, tak žádná policie nepomůže. Někdy velmi svědomití inspektoři dopravní policie sami volají majitelům a žádají je, aby auta přesunuli, ale nejsou povinni to udělat. Soukromá odtahovka nemá právo dotýkat se auta, pokud vám nepatří.
Ve skutečnosti bohužel v tuto chvíli neexistuje východisko z této situace – jde o celostátní problém.“
