Čečenská příjmení — moderní čečenská příjmení se tvoří od doby, kdy byl Kavkaz připojen k Ruské říši.
Čečenci přijali tradiční evropská příjmení po 1870. letech XNUMX. století. Většina z nich byly jednoduše odvozeniny od jména hlavy rodiny s přidáním ruských stylových přípon – ov/- ev.
Tak se objevila čečenská příjmení Kadyrov, Zakaev, Dudajev a mnoho dalších, vytvořené podle stejného principu. Tato příjmení jsou docela rozpoznatelná jako neruská pro každého Rusa, navzdory přítomnosti tradiční ruské přípony [1].
Čečenci si zpravidla vytvořili příjmení ze jména svého nejbližšího předka. Ale existují případy, kdy byl vytvořen z názvu rodu, například: Terloevs, Merzhoevs, Gunoevs, Dishnievs atd. [2].
Čečenský formát Upravit
Vlastní jména a příjmení Čečenců v množném čísle mají příponu -gIar: Khamid – KhamidgӀap, Mavlid – MavlidgIar, Akhmad – AkhmadgIap. V jednotném čísle je přípona -gӀer: Khamid – KhamidgӀer a tak dále [3] .
Čečenská přípona -gIar odpovídá -ovy, -eva v ruském jazyce: AkhmadgIar „všichni z domu (příjmení) Achmeda“; deda “dědeček, starší z rodiny” – deda-gIar “všichni z domu dědečka, staršího z rodiny.” “Ahmed” [4].
U Čečenců tvoří jména a příjmení množné číslo pomocí přípony -гӀap- a „Příjmení a jména s příponou -гӀap- mají význam nejen množného čísla vlastních jmen a příjmení, ale označují i danou rodinu nebo dům, kde rodina obecně žije. V tomto případě jsou zachovány starověké významy této přípony, která pochází ze samostatného slova – gӀap – rod. V kist dialektu čečenského jazyka používají ger a gor, ale často gor [5].
Z Timaevovy práce vyplývá, že „Magomadovs“, v čečenském jazyce se toto příjmení vyslovuje a píše jako „MokhmadGIAR“. Pokud je myšlena určitá osoba z rodiny Magomadovů, pak se „GIAR“ v důsledku skloňování přítomného v čečenském jazyce přemění na „GIER“, kde se místo písmene „A“ stane písmeno „E“. Vypadá to takto – „MokhmadGIER Adam“, což se doslova překládá jako „Magomadov Adam nebo Magomadov Adam“. Na otázku: „Hyo hien nek’an vu? (Jaké jste příjmení/rodina?)“, odpověď bude: „So LorsigIer nekan wu. (Jsem z rodiny/rodiny Lorsanovových)“ [6].
Jménem prvního prezidenta Čečenské republiky Ichryssia Džochara Dudajeva pro připravované nové čečenské pasy určovali kvalifikovaní poradci formu psaní příjmení s koncovkou gӀer. Tento formulář použil vedoucí archivního oddělení ChRI Dalkhan Khazhaev. Tento projekt však nebyl zahájen [7].
Příklady s čečenskou příponou:
| Čečenský jazyk | ruský jazyk (přepis) | Ruský jazyk |
|---|---|---|
| AmmigӀer | Ammiger | Amajev |
| Akhmadgyer | Ahmadger | Achmadov |
| Musigyer | Musiger | Musaev |
| Salmangier | Salmanger | Salmanov |
| Morgigierová | Morgiger | Morgošvilev |
| Dudigyer | Dudiger | Dudajev |
| KӀushagger | Kushagger | Kushagov |
| Mokhmadgyer | Mohmadger | Magomadov |
| Islamgyer | Islamger | Islamov |
| Čečenský jazyk | ruský jazyk (přepis) | Ruský jazyk |
| ӀammigӀar | Ammigar | Amajevové |
| Ahmadggar | Ahmadgar | Achmadovové |
| Musiggar | Musigar | Musaevs |
| Salmangaar | Salmangar | Salmanovové |
| Morgiggar | Morgigar | Morgošvilevové |
| Dudiggar | Dudigar | Dudajevs |
| KӀushaggar | Kushaggar | Kushagovs |
| MokhmadgӀar | Mohmadgar | Magomadové |
| Islamgaar | Islamgar | islámové |
- ↑↑Mamakaev M. A. Čečenský typ (rod) v období jeho rozkladu: Čl. / Ed. Kh. M. Džabrailov. — [2. dotisk. práce 1934, rev. a rozšířená verze]. – GR. : Chi kn-vo, 1973. – 96, [4] Str. — 10 000 výtisků.
- ↑ Yu. D. Desheriev ČEČENSKÝ JAZYK (Jazyky národů SSSR. Vol. 4. Ibersko-kavkazské jazyky. – M., 1967. – S. 190-209)
- ↑ Magomedov A.G. Čečenský jazyk
- ↑Aliroev I.Yu. Kist dialekt čečenského jazyka (Ruština) . – Groznyj: Zprávy čečensko-ingušského vědecko-výzkumného ústavu historie, jazyka a literatury, 1962. – T. 3. – (lingvistika).
- ↑Timaev V.D. HIINTSALERA NOKCHHIIN MOTT. LEXIKOLOGOVÉ FONETIKY MORFOLOGOVÉ 2. vydání (Ruština) . — FSUE “IPK “Groznyj Rabochij”, 2011. — 416 s. — ISBN 978-5-4314-0001-8.
- ↑Džambulat Suleymanov. Jsme jeden lid (Ruština) . – Baku: Karabulak, 2005. – (Historie).
- Aliroev I.Yu. Kist dialekt čečenského jazyka (Ruština) . – Groznyj: Zprávy čečensko-ingušského vědecko-výzkumného ústavu historie, jazyka a literatury, 1962. – T. 3. – (lingvistika).
