Hlavním trendem roku je bezesporu „tichý luxus“. Diskrétní, ale velmi drahé obrázky Gwyneth Paltrow u soudu a vzhled hrdinů série „Potomci“ jsou doslova rozebrány na kost, aby zachytily ducha právě onoho luxusu, který o sobě nekřičí. Jak se říká, kdo ví, pochopí. Nejde ale o žádný nový trend. V roce 1997 se termín docela luxusní sám o sobě ještě nepoužíval, ale to, čemu se říká dnes, již nabíralo na síle. Zakladatelem tohoto trendu byl ve skutečnosti Martin Margiela, který byl v té době kreativním ředitelem Hermès. Řekneme vám, jak nejzáhadnější (a nejvlivnější!) návrhář naší doby položil základy trendu, který je aktuální i po 26 letech.
První kolekce Martina Margiely pro Hermès podzim-zima 1998/99
ARCHIV TISKOVÉ SLUŽBY
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Historie módy zažila nejneočekávanější jmenování návrhářů v historických domech. Ale jedním z nejúžasnějších případů je stále práce Martina Margiely ve společnosti Hermès. V roce 1997 už nebyl nováčkem: redaktoři bojovali o právo navštěvovat přehlídky Maison Martin Margiela, aby jako první viděli, co tento vynalézavý Belgičan v nové sezóně nabízí. Jeho hvězda se překvapivě rozzářila přesně ve chvíli, kdy se z návrhářů začali stávat plnohodnotné celebrity: poskytovali rozhovory, objevovali se na stránkách bulvárních plátků, chodili s herci a hudebníky. Margiela neudělal nic z výše uvedeného – a ve skutečnosti se na veřejnosti téměř neobjevil – a získal si pověst „anonymního“ a „tajemného“ návrháře. Co mohl anonym nabídnout ctihodnému pařížskému domu, který obléká úctyhodnou evropskou buržoazii?
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Hermès podzim-zima 2002/03
Ralph Mecke
Od tohoto jmenování se očekával šok, hrůza a revoluce. Módní zasvěcenci byli zvědaví, jak dopadne debutová kolekce tajnůstkářského dekonstruktivisty. Možná rozpůlí ikonickou tašku Kelly? Nebo uspořádá představení někde na okraji Paříže, daleko od sídla Domu na Rue Faubourg Saint-Honoré? Ale Margiela je inovátor, který je nepředvídatelný. Udělal přesný opak. Svou první show uspořádal ve vlajkovém butiku Hermès. A ukázal kolekci těch nejklidnějších, ne-li konzervativních věcí. Kašmírové kabáty a svetry, „pánské“ kalhotové kostýmy, široké kalhoty a dlouhé kožené rukavice ve všech odstínech černé, šedé, béžové a karamelově hnědé. Žádná dekonstrukce, žádná upcyklace, žádné netriviální siluety, jedním slovem nic, čím byla Margiela v té době proslulá. Módní kritici, kteří se na přehlídce sešli, byli nepříjemně překvapeni: kolekce se jim zdála nudná a hodnotili ji velmi rezervovaně.
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Ale Margiele to nebylo cizí. Jeho první přehlídky pro jeho vlastní značku také nebyly hned „vyzkoušeny“. Chvíli trvalo, než módní zasvěcenci začali chápat, co chce říct. Až o 26 let později si uvědomujeme, že toho dne se zrodil styl, který bude celou dobu existovat v pozadí a do roku 2023 se stane jedním z hlavních trendů. Hosté Margieliny debutové show pro Hermès viděli na vlastní oči zrod „tichého luxusu“, jak jej známe dnes. Oblečení, které Martin vymyslel, sice na diváky neudělalo ten správný dojem, ale stalo se trvalou uniformou zákazníků. Designér promyslel každý detail z důvodu praktičnosti. Hluboký výstřih do V kašmírového svetru usnadnil jeho svlékání bez zničení vlasů nebo dokonce nošení kolem boků s rukávy uvázanými na uzel. Kabáty a bundy volného střihu jemně „objímaly“ postavu, aniž by omezovaly pohyb. Široké kalhoty mi nepřekážely v kroku. Tyto šaty mě k ničemu nezavazovaly – dávaly mi svobodu být sám sebou, žít aktivní život, zhluboka dýchat. Nepotrpte si na vysoké podpatky nebo upnuté šaty, které vám mačkají břicho a boky. Nehoňte se trendy, naplňte svůj život jinými významy a činnostmi. Klienti Domu tento nápad ocenili.
INZERCE – POKRAČOVÁNÍ NÍŽE
Kožený pásek s kapsami z kolekce jaro-léto 2000 Hermès
ARCHIV TISKOVÉ SLUŽBY
Pokud by se Margieliny kousky pro Hermèse daly popsat jedním slovem, “opatrný” by byl nejlepší popis. Zdálo se, že chrání své nositele před nepohodlím, obsedantní pozorností a strachem z toho, že budou vypadat nepatřičně. Přizpůsobily se jejich životu, spíše než aby tyto ženy nutily, aby se přizpůsobily samy sobě. A uchvátily mě i detaily. Šestiděrové knoflíky tvořící monogram “H”. Dvojitý kožený řemínek k hodinkám, který tehdy kopírovaly všechny velké i malé značky. Hedvábná podšívka kašmírových kabátů koketně vykukuje při každém pohybu. Obecně platí, že všechny nuance, které lze ocenit pouze při bližším zkoumání.
Od konce 80. let Maison Margiela znovuobjevuje oblečení a přináší estetiku, která udává směr pro významnou část módního průmyslu. Dámský top z vintage rukavic, pánská vesta z hracích karet a šaty z kožené řeznické zástěry jsou jen některé příklady nespoutaných experimentů Martina Margiely. V roce 2009 návrhář opustil kreativní management, ale koncept módního domu to neovlivnilo.
Jedna z mála fotografií Martina Margiely, pořízená v roce 1997
Podle návrhářů se Martin v roce 2009 ve studiu dlouho neobjevoval. Od začátku své kariéry si vytvářel tajnůstkářský obraz – neposkytoval rozhovory, nevystupoval na veřejnosti a nevycházel po přehlídkách. Existuje jen několik fotografií jeho tváře. Vše tak, aby tváří značky nebyl designér, ale věci. I modelky na přehlídkách měly často zakrytý obličej, aby nic neodvádělo pozornost od jejich oblečení.
Rozhodující setkání
Martin Margiela se narodil 9. dubna 1957 a vystudoval Královskou akademii výtvarných umění v roce 1979, rok před Antverpskou šestkou. V letech 1985 až 1987 pracoval pro Jeana-Paula Gaultiera a v roce 1988 ukázal první kolekci pod svou značkou. Jenny Meirens, majitelka belgického butiku Crea, pomohla spustit Maison Martin Margiela.
Jenny a Martin se setkali v roce 1983, kdy Jenny byla v porotě ceny Zlaté vřeteno textilního průmyslu a Martin byl účastníkem. Cenu dostal Dirk van Saen, člen Antverpské šestky, ale Jenny až do konce přesvědčovala všechny ostatní, že je to Martin Margiela, kdo si vítězství zaslouží. V jednom z mála rozhovorů vzpomíná: „Pro mě byl nejlepší. Hodně jsem se kvůli tomu hádal. Jeho šaty byly jako chirurgovy drhnuty, jeho sukně byly obrovské a jeho boty byly krásné – se silnými, mužnými topy a nízkými, masivními podpatky.”
Jenny Meirens, spoluzakladatelka Maison Margiela
Margielu na Meirensovi přitahovalo to, že měla podobné názory jako on – v jejím obchodě se věci nearanžovaly podle návrhářů, ale podle barev a středem dění byla šatna, kde Meirens hrál spíše roli stylisty než stylisty. jednoduchý majitel obchodu.
Margiela a Meirens společně přišli s nápadem čtyř bílých stehů místo štítku. Jenny se zpočátku rozhodla vzdát se značky, protože věřila, že její absence by vyvolala větší zájem než její přítomnost. Margiela se nemohla rozhodnout, ale nakonec souhlasil a přidal jednu podmínku – na oblečení budou čtyři bílé stehy, viditelné pouze zvenčí (pokud je věc nepodšitá). Jejich právník nemohl této myšlence plně uvěřit, protože na prázdné místo nemůžete copyright. Pak manželé lhali s tím, že na zadní straně bude potisk s Margieliným jménem. Tisk se samozřejmě nikdy neobjevil.
Hlavní rysy Martina Margiely
Pozvánky na jednu z prvních přehlídek Maison Margiela na podzim roku 1989 byly otištěny pod rouškou inzerátu v bezplatných novinách. Jakmile se noviny dostaly do oběhu, tým vzal požadované množství, zakroužkoval reklamní blok červeně a rozeslal je. To se stalo nejlevnější pozvánkou na show v historii.
Podepsat čtyři bílé stehy na vnější straně položky
Nekonvenční přístup Maison Margiela byl vidět na všem – modelkami na přehlídku nebyly profesionálky, ale kamarádky ze společenských kruhů mimo módní svět nebo jen náhodné dívky z ulice. Zatímco dnes by to nikoho nepřekvapilo, v roce 1989 to bylo bezprecedentní chování. Všechny tyto rysy by ale samozřejmě bez Margieliných šatů nic neznamenaly.
Replika tenisek Maison Margela
Repliky tenisek jsou dalším přínosem Maison Margiela. Objevily se v roce 1999 a vycházely z tenisek německých vojáků ze 70. let GAT – German Army Trainer. Pád Berlínské zdi zanechal velké přebytky, které zaplnily obchody po celé Evropě. Výhodou GAT bylo, že na nich nebyl žádný branding.
Martin Margiela, v návaznosti na svou lásku k upcyklování starých věcí, dal vojákovým teniskám nový život přidáním alternativních tkaniček, vložek, luxusních semišových detailů a fluorescenčních barev. Od té doby je Replica jedním z nejoblíbenějších návrhů módního domu Maison Margiela.
Tenisky Maison Margiela „Replica“.
Jednou ze silných stránek Martina Margiely je, že dokázal vzít něco oblíbeného a levného a následně to proměnit v luxusní šik. Neustále používal levné látky na pánské obleky s elegantní černou podšívkou. Vyráběl peleríny z vánočního pozlátka, šaty z plastových zlatých prstenů. A to vše bylo kombinováno s pečlivě ohnutými okraji, složitými švy a nově interpretovanými vintage předměty. Neexistovala pro něj žádná pravidla.
Módní kritici dlouho nemohli najít správný termín pro Margielin styl a nakonec se rozhodli pro dekonstrukci. Toto označení však nikdy oficiálně nepřevzal módní dům Maison Margiela.
V roce 1997 Margielina přehlídka představovala paruky vyrobené z kožichů.
V roce 1997 se Martin Margiela stal kreativním ředitelem Hermes – také s pomocí Jenny Meirens. Viděla to jako praktičnost, protože Margiela mohla použít peníze, které vydělal, na rozvoj Maison Margiela. Během 6 let až do roku 2003 dokázala Margiela dát dámské linii Hermès novou image, i když často čelil kritice za používání komerčnějších a nudnějších obrázků než v jeho značce.
Význam označení Maison Margiela
A přestože položky Maison Margiela nemají štítek s názvem značky v tradičním slova smyslu, stále na nich najdete malý štítek se seznamem čísel od 0 do 23. Zakroužkované číslo označuje řádek, do kterého zboží patří – například 10 je klasická pánská kolekce Maison Margiela a 14 je masovější a základní. 11 – řada doplňků, 22 – boty.
Čísla z etikety Maison Margiela
Maison Margiela od roku 2009 do současnosti
Martin Margiela oficiálně odešel v roce 2009, ale podle týmu se od roku 2004 neúčastní života módního domu. Designéři nejprve na kolekcích pracovali bez jediného kreativního ředitele, čímž byl obraz ještě tajemnější.
Nový kreativní ředitel se objevil až v říjnu 2014 – stal se jím John Galliano, který dříve působil ve společnosti Dior. Módní dům pod ním dostal svůj moderní název Maison Margiela (předtím to byl Maison Martin Margiela) a zaměřoval se spíše na vysokou módu. To však nebránilo rozvoji základních řad.
Současným kreativním ředitelem Maison Margiela je John Galliano
Jedna z pánských kolekcí (14) je přehodnocením známých kabátů, mikin, mikin, triček a kalhot s dávkou nestandardních detailů. Poutavé zipy, papírové překryvy s rukojetí v ceně, potisky neobvyklých tvarů a mnoho dalšího.
Dokumenty o Maison Margela
V roce 2017 se konala premiéra dokumentárního filmu „My Margiela“ režisérky Menna Laura Meyer, která vyprávěla o historii módního domu a mnoha jeho vnitřních procesech. Samotná Margiela se ale natáčení neúčastnila a oficiálně se k filmu nevyjádřila. V roce 2019 Martin Margiela oznámil uvedení filmu „Bez kompromisu“, na kterém se osobně podílel.
