Přibližně každý čtvrtý člověk zažil depresi alespoň jednou v životě. Je velmi důležité rozlišovat mezi blues, mírným depresivním stavem (menší deprese, subdeprese) a skutečnou klinickou depresí, která může trvat i několik měsíců.
Klinická deprese je charakterizována třemi hlavními příznaky:
- Špatná nálada. Ale ne takový, jaký se obvykle stane po náročném dni nebo týdnu. S depresí člověk ztrácí schopnost se radovat a neužívá si obvyklé věci – jídlo, komunikaci s přáteli, sex, hudbu, filmy. Tento stav se nazývá anhedonie.
- Porucha myšlení. Pro depresivního člověka je těžké myslet, má pocit, že myšlenky jsou „jako želé“. Práce se provádí pomaleji.
- Motorická retardace. Deprese je vždy doprovázena neustálým pocitem únavy. Donutit se v tomto stavu někam jít je nesmírně těžké.
Pokud jsou tyto příznaky pozorovány déle než měsíc, je to důvod k konzultaci s lékařem, ale s mírnou depresí se můžete vyrovnat sami, s pomocí blízkých a psychoterapie. Zároveň by si blízcí měli zapamatovat pár jednoduchých pravidel – co dělat a co by nikdy neměli říkat. Zde je několik jednoduchých doporučení, která vám pomohou.
- Dovolte tomu člověku, aby byl chvíli v tomto stavu a zažili jej. Váš blízký je něčím velmi rozrušený, nemá radost z toho, co obvykle miluje. Nespěchej na něj. Říkat věty: “Přestaň na to myslet!” nebo “Musíme jít vpřed!” – nestojí to za to. Stav smutku není pro člověka tak špatný. Smutek vám umožní si po závodě, který se stal předtím, trochu odpočinout, vzpamatovat se, znovu se zamyslet a pak se z tohoto stavu plynule dostat.
- Nepodceňujte utrpení milovaného člověka. Fráze: „Zapomeň“, „Přestaň“, „Vaše selhání neznamenají problém“ s největší pravděpodobností věci jen zhorší. Člověk se může a měl by se poučit ze svých neúspěchů. Jen to chce čas a musí to udělat sám.
- Uvědomte si důležitost této situace. „Ano, zkusil jsi to, nevyšlo to, ale je velmi důležité, že jsi to udělal! Pocity, které nyní prožíváte, jsou velmi důležité. Smutek, ztráta síly – to vše je přirozené, ale já jsem tady a pomůžu ti.“ Pro člověka ve stavu smutku je důležité vědět, že je někdo nablízku. Toto si vždy pamatujte.
- Buďte opatrní s vtipy. Neměli byste dělat hrubé vtipy, posmívat se nebo vysmívat se situaci. Samozřejmě je těžké, když má někdo z vašich blízkých špatnou náladu, chcete, aby se usmíval a nechodil zasmušilý. Může se zdát, že když budete vtipkovat a ze situace si dělat legraci, okamžitě se rozveselí a vše půjde hned jako po másle. Ale s největší pravděpodobností to bude jen horší. Jakékoli hrubé narušení nebo kritika vám zabrání dostat se z depresivního stavu.
- Nenuťte to. Násilné tahání osoby na večírky a výlety v depresivním stavu je přísně zakázáno. Chybou je, že když vidíme depresivního člověka, chceme mu dodat energii života. Říkáme: “Podívejte se, jak je to všechno skvělé!” Ale tohle člověk prostě fyzicky nedokáže ocenit. Když vidí, jak si lidé užívají života, jeho stav to jen zhoršuje, začíná se divit: “Proč to nemůžu udělat?” Na druhou stranu, být aktivní vám může pomoci zbavit se negativních myšlenek. Zkuste alespoň jednou týdně nenápadně navrhnout obnovení své dřívější činnosti (sport, koníčky, návštěva kina – něco, co dříve přinášelo potěšení vaší milované).
- Žádná agrese. Když vidíte, že se člověk ještě více uzavírá, v žádném případě neříkejte agresivně: “Proč jsi pořád smutný?”, “Proč sedíš a je ti smutno?”, “Dej se dohromady, hadru!” Takové fráze jsou zakázány i jako vtip, protože obvykle mají přesně opačný účinek.
- Buď trpělivý. Není třeba dělat nic přehnaného, buďte zdrženlivější a klidnější. Pokud se ale stav blízké osoby do měsíce nezlepší, je to důvod k konzultaci s psychoterapeutem nebo psychiatrem. Možná mluvíme o klinické depresi, kterou je potřeba léčit medikamentózně.
- Pomozte zbavit se strachu ze specialistů. Mnoho pacientů s klinickou depresí se bojí jít k psychoterapeutovi nebo psychiatrovi. Myslí si: “Co když je to něco horšího než jen deprese, co když se zblázním” nebo “Zvládnu to sám.” Blízkí lidé by v tuto chvíli měli jemně a opatrně vysvětlit: „Víte, vypadá to, že je to deprese, a četl jsem, že se dá úplně vyléčit. Najdeme cestu ven. Pojďme společně ke specialistovi. Myslím, že ti to pomůže dostat se z tohoto stavu.” Tím člověku znovu ukážete svou pozornost k problému a možná ochráníte svého blízkého před vážnějšími problémy.
- Buď blízko. I když daná osoba vaši pomoc momentálně odmítá, buďte nablízku nebo nablízku, aby váš přítel vždy věděl, že pokud potřebuje pomoc, má se na koho obrátit.
Zdraví pro vás a vaše blízké!
